Otec zemřel před 25 lety. Bratr napsal za tatínka závěť, že mu nechává půlku majetku. Můžu dostat majetek zpět?
Dobrý den,před 25 lety mi umřel tatitek žádnou závěť nenechal ani jsme nebyli informováni s notářem ohledně rozdělení majetku jsme 8 sourozence jeden ze sourozenců bratr si napsal sám závěť že tatínek mu zanechává půlku majetku z baráku tatínek psát ani číst neuměl .Na katastru je bratr je veden jako dědic po otci . Nikdo ze sourozenců otom nevěděle až teď když umřela maminka . Mám nějakou šanci dostat zpět majet po tatínkovi ? Mohu podat žalobu na bratra že okradl zbytek sourocne o majet po otci ? Děkuji moc krát za váš čas a odpověď. Z pozdravem Monika Tirpakova. Ps: pozůstalí rodiče jsou že Slovenka také i zbytek sourocne pouze já bydlím 35 let v Čechách.
Váš tatínek zemřel před 25 lety. Je Vás osm sourozenců. Váš bratr napsal za tatínka, který neuměl psát, závěť, že mu nechává půlku majetku. Na katastru je bratr veden jako dědic po otci. Zjistili jste to až po tom, co umřela Vaše maminka. V Čechách bydlíte jen Vy. Sourozenci a pozůstalí prarodiče žijí na Slovensku. Ptáte se, jestli máte šanci dostat zpět majetek po tatínkovi?
Dobrý den,
vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně komplikovanou problematiku s přesahem do slovenského práva, a neznám konkrétní detaily Vaší situace, doporučuji Vám obrátit se na advokáta se zaměřením na slovenské právo.
Protože Váš tatínek pobýval na Slovensku, rozhoduje se o jeho dědictví dle slovenského práva, které je ale v mnohém podobné právu českému. Český zákon stanoví, že pokud je v dědickém řízení rozhodnuto v rozporu se zákonem, neznamená to, že právoplatní dědici ztrácejí své dědické právo. Jestliže byl některý z dědiců při projednávání dědictví opomenut, může podat u soudu žalobu a domáhat se tak práva na svůj podíl z dědictví. U soudu pak jako musíte prokázat, že jako zákonná dědička jste byla u původního dědického řízení neprávem opomenuta. Rovněž musíte dokázat, že jste dcerou zemřelého, a to prostřednictvím rodného listu.
Je třeba podotknout, že případy, ve kterých uplynula dlouhá doba od znovu projednávaných událostí, bývá dokazování složitější, neboť potřebné důkazy včetně svědků nemusí být možné dohledat. Rovněž je třeba pamatovat na promlčecí doby. Většinu žalob lze podat jen do uplynutí určité doby od předmětných událostí. V případě znovu projednání dědictví podle českého práva činí promlčecí doba maximálně deset let od původního projednání dědictví. Je možné, že slovenská úprava má zakotvené jiné promlčecí doby, proto znovu doporučuji konzultaci s advokátem.
Samotné falšování závěti je zároveň trestný čin podvodu. Zde ale opět vzniká překážka uplynutí dlouhé doby, neboť stíhání trestného činu je dle českého práva po 25 letech již promlčeno. Zde opět upozorňuji na možné odlišnosti mezi českým a slovenským právem a odkazuji na advokáta.
S pozdravem
Barbora Steinlauf