Nevlastní tatínek mi umírá na nádor hrtanu a plic. Jaká je prognóza? Jaký konec čekat? Hrozí udušení?
Dobrý den,jsem moc ráda,že jsem našla Vaše stránky.Můj nevlastní tatínek 57let mi umírá.Je sice nevlastní,ale plně mi nahrazoval moje biologické rodiče.Před 1,5 lety mu byl diagnostkovaný nádor hrtanu,bohužel až po 3/4 roku léčení údajné "chronické laryngitidy".Přišel o hlasivky a hrtan,má zavedenou tracheostomii.Bohužel se objevil i další nádor na plicích.Chemoterapii nesnese,má po ní kolapsy.Ozařování nezabírá.Lékaři budou ukončovat léčbu.Bohužel na otázku,jak dlouho bude žít,jaký můžeme čekat konec nám lékařka odpověděla,já to sama nevím a nemám čas,mám 30dalších pacientů a lékaře bez atestace na starosti!Jaká prosím bývá prognoza takových pacientů,jaké bývají konce?Jen hádám,že se udusí?Ještě podotýkám,že má cukrovku a epilepsii.Je mi smutno ze stavu milovaného táty a cítím velkou bolest a bezmoc z přístupu jeho ošetřující lékařky.
Váš nevlastní tatínek má pokročilé nádorové onemocnění hrtanu. Protinádorová léčba byla ukončena a Vy nevíte, co bude dál, kolik času má tatínek před sebou a co se bude vlastně dít. Je mi opravdu líto, že ošetřující lékařka Vám nebyla schopna pomoci.
Milá Gábino,
Váš nevlastní tatínek má pokročilé nádorové onemocnění hrtanu. Protinádorová léčba byla ukončena a Vy nevíte, co bude dál, kolik času má tatínek před sebou a co se bude vlastně dít. Je mi opravdu líto, že ošetřující lékařka Vám nebyla schopna pomoci.
Prognóza, tedy odhad délky přežití, závisí na více faktorech. Nejdůležitější jsou stádium nádoru, jeho velikost, šíření do dalších míst, jakýsi stupeň zhoubnosti, reakce na podanou léčbu a podobně. Další důležité faktory jsou celkový zdravotní stav nemocného, věk, přidružené nemoci a podobně. Mohu Vám tedy nabídnout pouze velmi orientační čísla, statistická data, která se u konkrétního nemocného mohou velmi lišit. Obvykle udávají, kolik procent nemocných přežije déle než 5 let — pro nemocné s pokročilým nádorem hrtanu jde asi o 20 až 30% pacientů.
Ptáte se, jaké bývají konce, a vyslovujete obavy z udušení se. Většinou nemocní postupně zeslábnou, sníží na minimum příjem potravy (jen podotýkám, že u těchto nemocných umělá výživa nepřináší prospěch ve smyslu prodloužení života), zeslábnou a ulehnou. Více a více času prospí a pak během několika dní zemřou. Jistě jsou i nemocní, jejichž cesta je náročnější, provázená bolestmi, nevolnostmi, dušností, úzkostí a jinými příznaky. Ale všechny tyto obtíže lze mírnit. V dnešní době by se rozhodně žádný pacient neměl udusit! Pokud se dušnost vystupňuje do takové míry, že by dušení hrozilo a zároveň není možné nemocnému nabídnout žádné jiné přiměřené řešení, používá se takzvaná paliativní sedace. Jde o řízené použití léků, které uvednou nemocného do spánku tak, aby ty nejhorší příznaky skutečně zaspal.
Velmi Vám doporučuji obrátit se o radu a pomoc na nejbližšího lékaře specialistu v oboru paliativní medicína. Tito lékaři nejčastěji pracují v hospicích (domácí a lůžkové hospice), případně v ambulanci paliativní medicíny.
Můžete se také podívat na Rady a informace pro nemocné a pečující.
Je moc dobře, že ve Vás má tatínek průvodce a ochránce. Přeji Vám oběma, abyste našli síly a odvahu na další cestu a aby se Vám dostalo pomoci ve chvíli, kdy ji budete potřebovat.
MUDr. Irena Závadová