Nevlastní sourozenci nárokují podíl z dědictví po mamince. Může být zahrnut do dědictví byt s věcným břemenem?
Hezký den umřela mě maminka byli s tátou 43 let .Mamka má děti ještě dvě z dávna a odebrali jí je za pokus o sebevraždu .Nikdy se nestarali , ikdyž se stýkali ani o její zdravotní stav jen kvůli financím jezdili a vše platil můj otec , který tvrdě dřel na šachtě maminka měla jen důchod 8000 a to od 25 let , nebýt otce nemá ani na nájemné.Já se o mámu starala i finančně i zdravotně a otec bral půjčku a koupil dva byty na jednom je věcnè břemeno v tom bydlím já.Učet i byty měl na své jméno a i tak to zahrnuli do sjm a ty dvě nám teď furt vypisují o majetek vyjíždějí katastr a to prosím v den kdy jsme dělali pohřeb ani na ten nic nedali neúcta psát v den pohřbu o majetek .Jakto že byt ,kde je věčné břemeno je zahrnut do dědického řízení , když otec žije když je to tedy společné obou manželů.Taťka je jediný kdo vše platil šetřil si na důchod a teď má vyplácet děti co jeho nejsou????? Ani na vyplacení nemá je mě s toho zle . Děkuji za odpověď
Vaše maminka, která zemřela, měla děti ještě z předchozího vztahu. Stýkaly se s ní, ale veškerou péči, finanční a zdravotní, jste mamince poskytovali Vy a Váš otec. Do pozůstalosti po mamince patří i dva byty, které koupil během manželství Váš tatínek. Nevlastní sourozenci si nárokují svůj podíl dědictví, včetně bytu, kde je věcné břemeno. Ptáte se, jestli byt s věcným břemenem je oprávněně zahrnut do dědictví.
Dobrý den,
podle zákona je součástí společného jmění manželů všechen majetek, který manželé nebo jeden z manželů nabyl za dobu trvání manželství. Pokud tedy otec byty koupil za doby trvání manželství, spadají byty do společného jmění. Stejně tak peníze na bankovních účtech. Bez ohledu na to, zda jsou účty vedeny jen na jméno otce, peníze, byly-li nabyty za dobu trvání manželství, jsou součástí společného jmění.
V rámci dědického řízení se veškeré společné jmění musí vypořádat. Musí se tedy rozdělit na podíl zemřelé maminky a podíl táty. Podíl maminky se stává pozůstalostí, která se pak rozděluje mezi dědice. Dědici v první třídě jsou vždy manžel a děti. Tato zákonná dědická posloupnost platí, pokud maminka nesepsala závěť nebo jiné pořízení pro případ smrti. Pokud ho sepsala, má takový dokument přednost před děděním podle zákona.
Věcné břemeno, které vázne na jednom z bytů, nezaniká. Právo užívání Vám zůstává bez ohledu na to, kdo se stane vlastníkem, resp. spoluvlastníkem bytu.
Rozumím tomu, že situaci vnímáte jako nespravedlivou. Pokud by s tím nevlastní sourozenci souhlasili, můžete se v rámci dědického řízení zkusit domluvit na konkrétním rozdělení pozůstalosti tak, aby např. byty zůstaly ve vlastnictví táty a nevlastním sourozencům připadly peníze na účtech. To vše s cílem, abyste nemuseli sourozence vyplácet z jejich dědickým podílů. Alternativně můžete na sourozence apelovat, aby se dědictví vzdali ve váš prospěch, vzhledem k tomu, že o maminku dlouhodobě nejevili zájem.
S pozdravem
Barbora Steinlauf
Dotaz zodpovídá
