Nevím, co budu dědit, a chci si promyslet, zda dědictví přijmu nebo ne. Je na rozhodnutí nějaká lhůta?

Dobrý den, pane Jane,

z textu článku v časopise notářské komory o odmítnutí dědictví jsem pro Vás vybrala pasáže níže, kde se pro odmítnutí či přijetí dědictví uvádí lhůta 1 měsíc (příp. 3 měsíce, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí):

Podle § 1485 odst. 1 o. z. má dědic právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout.

Podle § 1486 o. z. odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

Podle § 1487 o. z. odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí (odstavec 1). Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká (odstavec 2).

Podle § 1489 odst. 2 o. z. se k odmítnutí dědictví nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá.

Podle § 164 odst. 1 z. ř. s. nebylo-li řízení zastaveno podle § 153 nebo 154, soud usnesením vyrozumí každého, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. K odmítnutí dědictví soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, 3 měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužena.

Nejspíš víte i o možnosti nechat předem prověřit, zda je dědictví zadlužené či nikoli — říkám si, že by Vám to možná pomohlo v rozhodování, zda jej přijmout či nikoli. Pro bližší informace či poradu o dalším postupu Vám doporučuji se obrátit na občanskou poradnu.

Přeji Vám dobré podmínky k rozhodování.

S pozdravem

Tereza Lepešková