Nedokážu nahradit obraz umírající babičky jinou vzpomínkou.
Dobrý den,babička umřela v listopadu.Byla jsem na návštěvě u rodičů, kde žila.Viděla jsem ji těsně před smrtí,poté jsme ji se sestrou chystali a převlékaly.Cítila jsem, že dělám správně,ale obraz z hlavy nedokážu vymazat.Nebyl to moc hezký pohled babička přitom zemřela věkem a prošla fázemi umírání.Bylo ji 94.Lze nějak nahradit ten pohled jinou vzpomínkou?odtruchleno nejspíš ještě nemám. Jsem dost nevyrovná,sama bojuji se strachy a myslím že tohle mi moc nepomáhá;( děkuji
Dobrý den, Saro,
nejdřív mi dovolte vyjádřit obdiv a uznání za Vaše rozhodnutí babičku nachystat a převléknout. Cítila jste to správně a bylo to správně, byla to služba lásky a vděčnosti. Ten pohled nebývá často příliš hezký a navíc nás jaksi smrt fascinuje, a proto se ty obrázky jakoby až přespříliš vpálí do paměti. Je to ale normální a časem přece jen samy vyblednou. Mohlo by pomoci mít připravený jiný náhradní obrázek — hezkou vzpomínku nebo fotografii, kterou budete zkoušet pokaždé jakoby nahradit ten poslední, ne moc hezký vjem.
K procesu truchlení patří procházet tu galerii všemožných vzpomínek — a to také pomáhá oslabovat tu vzpomínku poslední. A nakonec, Saro, kdo dnes nebojuje se strachy? Možná máte na sebe samu dobrý náhled, když píšete, že nejste moc vyrovnaná, možná jste na sebe příliš přísná, to nevím. V každém případě jste ale tou poslední službou babičce prokázala dobrotu, ale také srdnatost a odvahu! Byl to krok, ke kterému se každý neodhodlá, to si pište!
Přeji Vám dobré dny!
Váš
Jiří Černý