Nádorové onemocnění žaludku - jaká je prognóza?
Dobrý den,
můj tatínek (72let) se léčí již rok na adenokarcinom žaludku, který metastázoval nejprve do jater a teď už snad úplně všude. Před pěti týdny byla ukončena léčba a tatínkovi doporučen hospic. Tam ale nechce a i my bychom rády (sestra, maminka i já) o tatínka pečovaly až do konce doma. Tatínek je velmi slabý, už pouze leží, s obtížemi dojde na záchod. Přestože bere palladone (2xdenně 24mg), objevují se u něho bolesti, které ale zatím většinou zvládá. Stravu přijímá minimálně, pouze tekutou. Mám tatínka moc ráda a velmi si ho vážím. Nechci aby trpěl, ani fyzicky ani psychycky. Samozřejmě také vím, že to není možné. Ani po přečtení velké části Vašich reakcí na různé otázky si vlastně nedovedu představit, co nás skutečně čeká a jak to budeme zvládat. Na co tatínek umře? Jistě, na rakovinu, ale jak? A za jak dlouho? Každá chvilka, kdy mu je dobře a povídá si s námi je krásná, každý okamžik, kdy mu je zle je strašná. Ve větších městech bychom měli možnost domácího hospice, ale tady (v Jeseníku) jsem nic takového nenašla. Bojím se, že začne mít velké bolesti a já mu nebudu moc okamžitě pomoct. Co bychom ještě mohly udělat?
Děkuji za Vaši odpověď
Píšete nám o Vašem tatínkovi, který má nádorové onemocnění žaludku. To se i přes léčbu rozšířilo do dalších částí těla a onkologové léčbu ukončili. Tatínek je v tuto chvíli doma a Vy máte obavy, jak bude vypadat další průběh nemoci a budete-li schopni tatínkovi pomoci.
Vážená Barboro,
na co tatínek umře? Obvykle nádorové onemocnění vede k velkému vyčerpání organismu, zásob energie a pozvolnému rozvratu vnitřního prostředí. To vede k tomu, že nemocný je stále více a více unavený, více a více pospává a spánek je hlubší a hlubší. Nemocný přestane přijímat jídlo a později i tekutiny. Dehydratace — tedy stav sníženého zavodnění organismu — je jakousi přirozenou anestezií, která dále prohlubuje spánek. A v tomto stavu nemocný nakonec umírá. Bohužel kolem 15% nemocných projde poslední dny velkým neklidem, takzvaným deliriem. Tady je dobré zasáhnout léky, které může naordinovat i praktický lékař a podávat je může i rodina nebo třeba agentura domácí péče. Jde o léky tlumící neklid (např. haloperidol, risperdon či olanzapin, je jich větší množství). Vzácněji se mohou objevit i jiné, akutnější stavy jako je dušnost, krvácení. V tom případě - jde-li skutečně o nemocného s prognózou v řádu hodin, dní — podáváme léky tlumící vědomí, typu diazepamu a opioidy typu morphinu. Odhadnout čas, který má nemocný před sebou, je obtížné i když nemocné vidíme každý den. Podle Vašeho popisu bych asi soudila, že před Vámi jsou spíše dny a týdny než měsíce. Ale z praxe vím, že se často mýlíme oběma směry.
Píšete, že tatínek má bolesti, že bere tabletky Palladonu (jde právě o opioid podobný morphinu), ale že polkne pouze tekutou stravu. Asi by bylo v tuto chvílí lépe požádat ošetřujícího lékaře (ať již onkologa nebo praktického lékaře) o převedení na náplasťovou formu opioidu. Na trhu je větší množství preparátů s různým obsahem účinné látky. Všechny tyto léků může předepisovat i praktický lékař. Kromě léků s pozvolným uvolňováním by měl tatínek mít po ruce preparát s rychlým uvolňováním, pro případ, že by se objevila náhlá bolest. Existují tablety, spreje, injekční forma pro podkožní podávání, kapky, čípky … A opioidy jsou léky, které teoreticky nemají horní hranici. Pokud s nimi zacházíme opatrně, lze dávku pozvolna zvyšovat až do dosažení účinné hladiny a zároveň minimálních nežádoucích účinků. Ty jsou sice časté, ale jen málokdy život ohrožující.
Zkuste se tedy spojit s praktickým lékařem. Mohl by upravit léčbu bolesti a pro jistotu tatínka vybavit léky s rychlým nástupem. Možná by Vám mohla pomoci s péčí také agentura domácí péče — jsou schopni sledovat stav nemocného, ve spolupráci s praktickým lékařem měnit postup, pomoci s péčí o ležícího pacienta, podat injekce atd. Takovou agenturu předepisuje právě praktický lékař a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Přeji Vám abyste vše v klidu zvládli a našli i v tento těžký čas chvilky pokoje a radosti.
S úctou
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
