Moje nejlepší kamarádka se potýká s rakovinou. Lékaři jí neříkají nic o prognóze. Přála bych si umět ji vysvětlit, kolik času jí zbývá.
Dobrý večer, již necelý rok se moje nejlepší kamarádka (42 let, nekuřácka) potýká s rakovinou plic. Diagnostikovaná díky embolii, následně zjištěný primární tumor v levém horním plicnim laloku (bez možnosti operace), plus metastáze v játrech a pánevní kosti. Nasazena bio léčba, fungovala 8 měsíců, pak se objevily nová ložiska na játrech a okamžitě chemoterapie. Ta chemoterapie, o které ji na začátku říkali, že ji nezachrání. Můj dotaz je v prognóze. Díky její energii a nasazení bojovat, ji lékaři neřeknou ani půl slova o čase. Já se bojím za ní, za sebe, za její děti, manžela, příbuzné. Přála bych si umět ji vysvětlit, kolik času ji zbývá a podle toho se zařídit. Vím, že je to těžké, ale snad mi pomůžete najít ta správná slova. Nevzdávám, bojuji s ní, jak nejvěrnější rytíř, ale obávám se, že strkaní hlavy do písku není v tomto případě ta nejlepší cesta. Jak tedy přijmout toho strašáka nad námi? Děkuji T.
Vaše nejlepší kamarádka se ve věku 42 let potýká s rakovinou. Po embolii byl diagnostikován tumor v levém horním plicním laloku a metastázy v játrech a pánevní kosti. Zdá se, že léčba, která by ji zachránila, není. Píšete, že díky energii vaší kamarádky a jejímu nasazení bojovat proti nemoci s ní lékaři nemluví o její prognóze. Hledáte vhodná slova, jak kamarádce vysvětlit, kolik času jí zbývá, aby se mohla podle toho zařídit. Ani Vy se nevzdáváte, popisujete se jako její nejvěrnější rytíř. Máte ale obavy, že strkáním hlavy do písku by v tomto případě nebyla nejlepší cesta. Ptáte se, jak tedy přijmout takového strašáka.
Dobrý den,
je mi moc líto, že Vaši kamarádku potkala tak těžká nemoc.
Jak tušíte, prognózu nikdo na dálku určit neumí. Pravděpodobnost možná ošetřující lékaři znají, ale je pravda, že předpovědět se to asi úplně nedá, lidé jsou různorodí a někdy se i od velmi pravděpodobné prognózy dost odchýlí.
Přemýšlím, co byste chtěla kamarádce vysvětlit. Je jasné, že se bojíte. Jak píšete, Váš strach se týká všech zúčastněných. Rozumím tomu tak, že byste ráda, aby kamarádka mohla o svém strachu mluvit a případně zařídit vše, co ještě v životě potřebuje. Možná byste jí ráda nabídla i nějaké sdílení vedoucí k určité míře smíření s tím, jak věci jsou. Nevím, zda se kamarádka a její blízcí brání přemýšlet o blížící smrti a — jak píšete — strkají hlavu do písku nebo o blížícím se konci ví a rozhodli se žít tak, jak to jde, aniž by o tom víc mluvili. Není možná jasné, co kamarádka nyní potřebuje. Zda bojovat o život nebo také uvažovat o tom, jak to bude dál.
Možná i Vám by se ulevilo, kdybyste měla jasno, co s kamarádkou probrat a kam Vaše vzájemné sdílení směřovat. Zdá se mi, že by možná bylo vhodné s tímto vyjasňováním s kamarádkou začít. Ptát se jí, jak o tom přemýšlí. Jestli by něco měnila, kdyby znala přesnější prognózu, jestli by s rodinou něco ještě podnikli nebo zařídili … Připadá mi důležité zkoumat, co kamarádka potřebuje, na co se cítí, jak to má pojaté. Případně jí nabídnout možnost spolu vše probírat anebo respektovat, když to dělat nechce. Máte pravdu, že to není výhodné. Zároveň je pravda, že když to lidé nechtějí nebo se na to necítí, často takové povídání není efektivní nebo je dokonce zraňující. Kapacita a nasměrování daného člověka hodně určuje, k čemu se obrací, jak se k nemoci, léčení i případnému konci staví. Obzvlášť u lidí, kteří mají malé děti, je moc těžké být s tím, že mohou zemřít dříve, než jejich děti dorostou. Často si takovou možnost připustí až ve chvíli, kdy už jim opravdu dojdou síly. A i pak může být těžké o tom s někým mluvit. Přišlo by mi tedy na místě, abyste jí opakovaně dávala najevo, že Vy o tom ochotná mluvit jste, jste otevřená jejím i svým obavám nebo potřebám, a počkala, zda a případně kdy to bude Vaše kamarádka vnímat jako vhodné a přínosné. Snad jí můžete opatrně nabízet své vidění situace a nabízet jí to jako inspiraci, své síly a možnosti ovšem musí asi odhadnout ona sama.
Cítím obdiv k tomu, že se snažíte být své kamarádce oporou i v tak obtížném období. Přeji Vám hodně sil a trpělivosti, abyste to zvládla a Vaše přátelství pro vás obě zůstalo důležitou oblastí vašeho života.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
