Měla jsem velké výdaje při vypravení pohřbu a doplacení za služby a nájem, které po zemřelém strýci zůstali. Dědictví náklady nepokryje. Mám nárok na vyrovnání tohoto rozdílu?
Dobrý den, obrátila jsem se na Vás s velice choulostivým dotazem, který se těžko vysvětluje. Před dvěmi týdny zemřel můj strýc, kterého jsem již 20 let neviděla, neměl zájem se s námi stýkat (mám ještě tři sourozence), po smrti mé matky s námi nekomunikoval. O prodeji domu, který byl v jeho vlastnictví, ale byly zde ještě věci, které nám odkázali prarodiče, nám ani neřekl, dozvěděli jsme se to od cizích lidí, neoznámil nám ani kde bydlí.
Po jeho smrti sociální správa hledala někoho, kdo zařídí pohřeb. Jelikož strýc byl svobodný a bezdětný, jediní příbuzní jsme zůstali my. Sociální správa našla mě a kontaktovala mě jako osobu, která má vypravit pohřeb a zařídit věci kolem. Tzn. že jsem všude uvedena jako pozůstalá a musím zařídit zpopelnění. Sama jsem vdova se třemi ještě studujícími dětmi.
Musím po strýci vyklidit byt, kde je jedna postel a televizi, na hotovosti bylo 1 400 Kč, jiné dědictví není. Byt je obecní, takže jsem musela doplatit nájem, energie, pečovatelku (která k němu chodila), zpopelnění 7 700 Kč a rozprášení 1 100Kč.
Moje výdaje již nyní přesahují 12 000 Kč. Pohřebné, které činí 5 000 Kč nemůže tyto výdaje pokrýt a dědictví taktéž ne. Proto by mne zajímalo jestli mám nárok na vyrovnání tohoto rozdílu.
Mockrát děkuji za radu Sedláková
Vážená paní,
co se týká Vašeho dotazu na dorovnání Vašich výdajů spojených s úmrtím Vašeho strýce, kromě pohřebného bohužel žádná jiná možnost příspěvku od státu neexistuje.
V případě, že jste spolu se svými sourozenci jedinými žijícími příbuznými Vašeho strýce, budete po něm povoláni za dědice v tzv. čtvrté skupině.
Je taktéž možné, aby povolaný dědic dědictví odmítl. Nemůže tak však učinit ten, který svým počínáním dal najevo, že dědictví odmítnout nechce. Z toho, co jste popsala, by se dalo dovozovat, že jste se jako dědic již chovala (převzala jste hotovost, doplatila neuhrazený nájem a služby, pečovatelku apod.).
Obecně platí, že s dědictvím nepřecházejí na dědice jen zůstavitelova aktiva, ale i jeho pasiva. Vedle toho dědic nese i přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele. Povinnost dědice uhradit zůstavitelovy dluhy je omezena jen do výše zanechaného majetku. Je-li dědiců více, pak každý dědic nese tyto dluhy podle svého dědického podílu k ceně celého dědictví a do výše této ceny.
V současné době probíhá dědické řízení po Vašem strýci. Jako dědice se Vás bude notář dotazovat na majetkové poměry, o kterých však máte pouze malé informace. Doporučuji požadovat po notáři, aby se dotázal všech bankovních domů v České republice, zda u nich Váš strýc neměl uloženy nějaké finanční prostředky (notář nemá povinnost činit tuto žádost na všechny banky). Dále je vhodné, aby se notář dotázal na Českém úřadě zeměměřičském a katastrálním, zda Váš strýc nebyl vlastníkem či spoluvlastníkem nějaké nemovitosti. O tuto rešerši si můžete požádat na kterémkoliv katastrálním úřadě za poplatek 50,- Kč, stačí Vám znát pouze rodné číslo Vašeho strýce.
S úctou
*
Rostislav Silný*
Dotaz zodpovídá
