Manželovi zemřel tatínek. Notář nám řekl, že se pozůstalí nemohou zříct dědictví. Je to tak?

Dobrý den,

dědici mají právo dědictví odmítnout. Odmítnutí dědictví se od zřeknutí se dědictví liší v tom, že odmítnutí dědictví probíhá až po smrti, kdežto zřeknutí se dědictví ještě za života zůstavitele. Notář má zákonnou povinnost dědice poučit o možnosti dědictví odmítnout. Lhůtou k odmítnutí dědictví je měsíc od chvíle, kdy byl dědic vyrozuměn o možnosti dědictví odmítnout (a o následcích takového rozhodnutí). Dědictví se odmítá ve formě výslovného prohlášení vůči soudu.

Teoreticky by nemuselo být prohlášení dědice o odmítnutí dědictví respektováno, pokud by dědic po smrti zůstavitele dal svým jednáním najevo, že chce dědictví přijmout. Například kdyby už jednal s jinými dědici, jestli by se nevzdali svých podílů v jeho prospěch. Pokud ale dědici jen pečovali o majetek v míře nezbytné pro jeho obecnou údržbu, nejedná se o „přijetí dědictví“ jednáním dědice.

Pokud by Vašemu manželovi a dalším dědicům notář nadále upíral právo odmítnout dědictví, můžete na něj podat stížnost předsedovi soudu, který jej dědickým řízením pověřil. Kdyby se jednalo o popsanou výjimku a notář by se nesprávně domníval, že dědici svým jednáním dali najevo, že dědictví přijímají, doporučuji věc konzultovat s advokátem.

K Vašemu druhému dotazu na účet pozůstalé manželky. S uzavřením manželství vzniká i tzv. společné jmění manželů („SJM“). To v podstatě znamená, že vše, co nabyli manželé během trvání svazku, je společné. Existuje i majetek, který do SJM nespadá, jako je typicky dědictví po rodině jednoho manžela. V dědickém řízení po zesnulém manželovi tedy nejprve dojde k vypořádání SJM, až pak notář řeší dělení pozůstalosti. Žádost notáře o doložení účtů manželky zůstavitele je tedy oprávněná. Bez informací o penězích na účtu nemůže k vypořádání SJM dojít.

S pozdravem

JUDr. Barbora Vráblová, Ph.D.