Manžel zemřel před 7 měsíci a mě je čím dál hůř. Je hrozně těžké bez něj žít, nevidím smysl života. Stále se ptám proč.
Dobrý den.
V listopadu 2021 mi zemřel po těžké nemoci manžel.Odešel mi po 47 letém soužití.Již jsem sem jednou psala začátkem února 2022.
Nyní se na Vás obracím znovu.Je to již 7 měsíců a mě je čím dál hůř.Vím že zemřel,že už se mi
nikdy nevrátí,že nebude nic jako dříve. Přesto se pořád trápím,čím je to delší dobu tím je to horší.Stále se vracím na začátek,stále se mi vrací telefonát z nemocnice že zemřel ,stále
přemýšlím proč ta nemoc přišla ,proč musel odejít a nemůže tu se mnou být.Je to hrozně těžké bez něj žít,vůbec nevidím smysl života,přestože mám děti i vnoučata. Ta samota co tu se mnou je mě ubíjí.Nyní když jsem na zahrádce tak vzpomínám jak jsme tam spolu sedávali a teď jsem všude sama.Tak ráda bych se posunula kousek dál,nevracet se na začátek,protože mě to moc ubíjí,ale ta moje hlava to vše asi blokuje,Už jsem dospěla k tomu,že se bojím jít večer spát,aby se mi nezdály ošklivé sny. Nevím co si s tím počít .
Potřebovala bych se propracovat k tomu.abych se nevracela stále zpět,vím ze se tím nic nezmění,ale nejde mi to.Někdy si připadám jak blázen,kdyz o tom všem přemýšlím.
Bydlím sama v domku a občas se tu bojím,přitom nemám k tomu žádný důvod.Nedokážu se s tím vším poprat a alespoň trochu se s tím srovat. Majka
Váš manžel zemřel před 7 měsíci. Obrátila jste se na nás už 3 měsíci po ztrátě, teď je Vám ale čím dál hůř. Stále se ptáte, proč přišla nemoc, proč musel zemřít. Je pro Vás velmi těžké bez něj žít a najít smysl života. Bojíte se i usnout, aby se Vám nezdály ošklivé sny.
Dobrý den,
píšete o tom, jak je nyní těžké být sama bez manžela, stále na něj vzpomínáte. Kdyby Vaše vzpomínání nebylo provázeno obavami, pocity osamění a špatnými sny, asi by to bylo všechno v pořádku. Je běžné, že se člověku stýská a stále si vybavuje, jak vše prožíval se svým blízkým, zároveň je hodně nepříjemné prožívat to se strachem a třeba i výčitkami či nepochopením. I když je to vlastně víc než obvyklé, je určitě na místě hledat způsob, jak to zvládnout a nezpůsobovat si další trápení.
Je opravdu obtížné zabývat se otázkami, proč naši blízcí umírají nebo mají různé těžké nemoci, proč se něco nehezkého stalo nám či našim milovaným. Většina lidí si tyto otázky klade, přemýšlí o tom a hledá úlevu od bolesti v tom, že chce najít smysl toho, co se stalo. Obvykle na to nenajdeme odpověď, ale to nic nemění na tom, že chceme chápat, rozumět a pomoci si tak unést tíhu, která bez těchto odpovědí vypadá ještě navíc nesmyslná. Hledání smyslu ztráty a bolesti je nejen společná většině milujících lidí, ale patří i do normálních období truchlení.
Většinou pomáhá sdílet své pochybnosti, myšlenky i pocity s někým dalším a hledat úlevu společně s ním. Druzí lidé nemají lepší odpověď než Vy, ale mohou s Vámi být a nabízet podporu či porozumění ve Vašem trápení.
V únoru jste se nás ptala, zda vyhledat odbornou pomoc. Určitě je to vhodné, ať již jednorázově na některé z linek či poraden pro pozůstalé, na které jsme Vám posílali odkazy v minulé odpovědi, nebo pro delší spolupráci s poradcem pro pozůstalé nebo vhodným psychoterapeutem, který je schopný pracovat se ztrátou blízkého člověka.
Napsala jste také, že se s tím nedokážete poprat nebo srovnat. Pro začátek bych Vám raději nabídla představu, že truchlením můžete projít. Není třeba s něčím bojovat, jako spíš si dopřát čas a zároveň se snažit u věcí nezůstávat dlouho, mluvit o tom, co se s Vámi děje s lidmi okolo a hledat alespoň drobné úlevy, které Vám mohou pomoci zvládnout náročné období hledání nového způsobu života bez Vašeho muže. Projít truchlením je taky velká práce a člověk někdy potřebuje hodně sil, aby se posunul dál, ale není třeba na sebe klást větší nároky, než je reálně k zvládnutí.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
