Maminku přepadají panické stavy a depresivní myšlenky. Jak ji přesvědčit, aby vyhledala psychologa?

Dobrý den, paní Jitko,

píšete, že maminka má úzkosti a depresivní myšlenky celý život. Navíc je teď v životním období, kdy může mít obavy i vyplývající z jejího zdravotního stavu, což může její pohodu ještě snižovat. Umím si představit, že přemýšlíte, jak mamince ulevit nebo ji podpořit, aby vyhledala adekvátní pomoc.

Je možné, že by teoreticky mamince psychoterapie pomohla, mám ale zkušenost, že u lidí, kteří nejsou z jakýchkoli důvodů v terapii dobrovolně, psychoterapie postupuje pomalu a tito lidé se ještě pak potýkají se svými obranami proti tomuto způsobu pomoci. Jestliže maminka není k psychologické pomoci motivovaná, není asi na místě ji k tomu razantně přesvědčovat. Ne proto, že by psychoterapie nepomohla, ale protože to paradoxně může zvyšovat maminčiny pocity úzkosti. Nabízíte jí pomoc, kterou ona sama nechce a dostává se tak do dalších nesnází a případného nepochopení. Byla by škoda, kdybyste v době maminčiny těžké nemoci vstoupily do konfliktu o vhodnosti psychologické péče. Maminka asi volí to, co je pro ni spíš představitelné a snesitelné, i když se to zvenku může zdát nepochopitelné.

Spíš bych začínala od sdílení toho, že byste si pro ni přála úlevu, a zároveň od dotazů, co si sama maminka myslí, že by jí s tím mohlo pomoci. Když je pro ni psychoterapie nepoužitelná, jakou péči by potřebovala nebo uznávala, aby se cítila lépe nebo alespoň důvěřovala, že je to pro ni přínosné? Možná by mamince mohlo prospět, kdyby mohla mluvit s Vámi, partnerem nebo kýmkoliv blízkým o tom, co ji děsí, co si představuje, a hlavně o tom, co potřebuje. Někdy je přínosné, když člověk může zůstat tak, jak je, bez rychlých návrhů na řešení ale se zájmem okolí, a on pak sám dojde k tomu, co by dál potřeboval.

Napadá mě také, že v rámci paliativní léčby je zcela na místě tlumit léky i některé obtížné psychické stavy jako jsou úzkosti či deprese. Pokud by pro Vaši maminku byly její stavy obtěžující nebo byste vy její blízcí usoudili, že je na místě je omezit a domluvili byste se s ní, je určitě vhodné zvažovat psychofarmaka. Požadavek na léky na úzkost či depresi může maminka probrat se svým ošetřujícím lékařem.

Je možné, že by maminka mohla mít prospěch z paliativní péče (pokud v kontaktu s paliatrem ještě není). Může probíhat současně s léčbou a péčí, kterou maminka v současnosti podstupuje. Zaměřuje se na zvyšování kvality života pacientů, kteří čelí život ohrožující nemoci. Jejím cílem je řešení nebo tišení všech obtíží včetně těch psychických a spirituálních. Pokud by maminka souhlasila, můžete se obrátit na některou z ambulancí paliativní péče.

Zuzana Vondřichová