Maminka zemřela, nemohu se s tím smířit. S kým si mohu promluvit?
Dobry vecer.Dne 28.2.2022 mi umrela mamka.Byla jsem s ni do posledni chvile.Je mi stale po ni tak strasne smutno,porad jen brecim.Tatka umrel v roce 2013.Zustali jsme 3 sourozenci,ale kazdy jsme jiny.Ja jsem nejmladsi.K mamce jsem se pristehovala v listopadu lonskeho roku,abych se o ni mohla starat.Hrozne spatne chodila,mela proto ten elektricky invalidni vozik.Bez nej by se uz bohuzel nikam nedostala.Lecila se uz ze treti rakoviny,mela Non-Hockinuv lymfom.Lecba se zdala byt uspesna.Ale znicehonic vykrvacela na prasknuti jicnoveho varixu.Bylo to vse tak nahle,o to je to tak tezke.Ja jsem v dome,kde bydlela mamka nemohla zustat,jelikoz tam nastal uz dva dny po smrti mamky teror.Bydlela jsem ve Vysokem Myte.Nyni jsem kousek od Prahy,v Kralupech nad Vltavou.Proc tady?Sestra mi tady sehnala maly byt,jelikoz bydli kousek,v Holubicich.Jsem asi jedina ze sourozencu,kdo se se smrti mamky nemuze a nemuze vyrovnat.V novem cizim meste,vsechno nove.Stale na ni myslim a brecim.Potrebovala bych si s nekym o tom popovidat,ale nemam s kym.Sestra,ta je takova "chladna" a bratr pije.Takze jsem zustala vlastne uz sama.Mam v byte dva pejsky,jeden po mamce a sveho,vlastne jsou oba moji.Porad pred sebou vidim ten posledni vecer,zustalo vse na mne.Bratr byl namol.Ani nezjistil,ze je v dome Zachranka a Policie.Musela pry prijet,jelikoz byla vsude krev.Mam v telefonu ulozen hovor z te Zachranky,zpravy od mamky, a proste nemuzu to smazat.Pri psani vam,zase brecim.Ta mamka mi tak strasne chybi.Se vsim jsem za ni chodila,se vsim mi radila.V zari by mela narozeniny 84 roku,a co vanoce?Byla jsem s ni,pekla cukrovi,strojila stromecek.Co bude ted?Nechci ani pomyslet.Prosim pomozte mi.Sestra si mysli,jak to zvladam.Nezvladam.Ale rict ji to nemuzu.Chtela bych se vypovidat,nebo ja nevim.Nekoho,aby mi nejak pomohl.Dostala jsem leky,nejake antidepresivum,ale je mi po nich akorat spatne,tak je neberu.Nemuzu se smirit s tim,ze mamku uz nikdy neuvidim.
Vaše nemocná maminka, o kterou jste se starala, zemřela náhle za dramatických okolností. Po jejím úmrtí jste se z domu odstěhovala do jiného města. Máte dva sourozence, ale píšete, že jste jediná, kdo se nemůže se smrtí maminky vyrovnat. Hledáte s kým byste mohla o svých pocitech mluvit.
Dobrý den, paní Borská,
píšete o velkém smutku, který prožíváte po smrti maminky. Zmiňujete, že už dříve Vám zemřel tatínek, zůstali Vám dva sourozenci, ale nemůžete s nimi sdílet, jak se cítíte. Z Vašeho psaní vnímám, že maminka byla pro Vás velmi důležitá. Přištěhovala jste se k ní a několik měsíců jste se o ni starala. Díky Vaší péči tak maminka mohla zůstat až do konce života ve svém známém prostředí. Tím jste pro ni udělala opravdu hodně. Moc bych Vám přála, aby to pro Vás mohlo být alespoň malou útěchou.
Zmiňujete také, že i když byla maminka nemocná, k úmrtí došlo náhle a za poměrně dramatických okolností. Je zcela pochopitelné, že když maminka zemřela náhle, je to o to těžší, že jste neměla možnost se na to ani trochu připravit. Píšete, že vše v tu chvíli zůstalo na Vás, přesto jste zvládla zavolat pomoc.
Úmrtím blízkého člověka se život jeho blízkých často velmi mění. U pečujícího příbuzného je ta změna ještě o to větší, přišla jste nejen o maminku, ale také o náplň času, když už nebyla potřeba Vaše každodenní péče. Navíc změna bydlení a ještě stěhování do jiného města, to jsou všechno velmi náročné změny. Je pro mě pochopitelné, že není snadné si na to zvyknout, že Vám maminka velmi chybí. Oceňuji, že sama hledáte, co by Vám pomohlo, že byste si ráda o tom s někým promluvila. To je samozřejmě možné. Nejsnadnější může být zavolat na některou z linek důvěry, kde můžete anonymně mluvit o smutku i ztrátě maminky. Pokud byste stála spíše o osobní setkání, můžete oslovit některého z poradců pro pozůstalé, psychologů nebo psychoterapeutů. Na lince důvěry nebo např. v Poradenském centru v Kralupech nad Vltavou Vám mohou pomoci s vyhledáním vhodných kontaktů.
Přeji Vám, abyste našla místo, kde můžete o svém smutku mluvit.
S úctou
Barbora Váchová
Dotaz zodpovídá
