Maminka zemřela. Nejmladší sestra se neskutečně trápí a má chmurné myšlenky. Jak jí mohu pomoci?
Dobrý den v prosinci nám zemřela maminka ,v březnu měla amputaci nohy naučila se znovu chodit s protézou ale pak ji zasáhl covid a zápal plic.Zůstaly jsme sourozenci Já bratr a 2 sestry. Nejmladší Veronika měla k mamince nejblíž jelikož s ní žila v rodinném domě sama a byly stále spolu.Sestra se neskutečně trápí má kolísavou náladu a chmurné myšlenky,maminka jí stále chybí a nechce respektive nemůže si připustit , že maminka už není s ní.Už jsme zoufalý nevíme jak jí pomoci.Stále říká že už jí nebaví život,že to bez maminky nedává a nechce tady být.Když se jí snažíme pomoci promluvit si a apodobně tak nám říká ,že máme svoje rodiny ale ona už zůstala úplně sama a nikoho nemá.
Mohu poprosit o nějakou radu?
Děkuji s pozdravem Hana Železná
V prosinci zemřela maminka, zůstali jsme tři sourozenci. Nejmladší Veronika se neskutečně trápí. Nemůže si připustit, že maminka už není s ní. Stále říká, že už jí život nebaví. Jsme zoufalý a hledáme radu, jak jí pomoci.
Dobrý den,
rozumím tomu, že Vás stav Vaší sestry Veroniky trápí. Nejsem schopná určit, co by Veronice pomohlo, protože není jasné, jak situaci vidí ona, ale umím si představit, že jí můžete nabízet různé možnosti pomoci. Rozhodnutí, co se sebou udělá, ovšem může a musí udělat jen ona.
V první řadě bych asi doporučila, abyste Veronice poděkovali, že byla mamince tolik na blízku. Je možné, že jste to již udělali, ale i tak si dovolím vysvětlit, proč mi to přijde důležité. Když sestru oceníte, může lépe přijmout nebo připustit, že její role maminčiny společnice už skončila. Zároveň bych považovala za užitečné poskytnout Veronice prostor pro sdílení toho, co s maminkou zažívaly a co nyní postrádá. Chápu, že jste v tom určitém smyslu podobně, o maminku jste přišli všichni, ale je to jistě jiné pro Veroniku, která si jiné vztahy asi tolik nevytvářela a, jak píšete, byla si s maminkou v poslední době nejblíž. Je na místě, aby měla Veronika možnost povídat o své ztrátě, o tom, co to znamená pro ni. Nejde o to ji více litovat, ale nechat ji si postupně myšlenky a pocity uspořádat. Možná tak by také mohla spíš pocítit váš zájem a třeba se pak otevřít dalším lidem.
Pokud Veroniku můžete přizvat do svých rodin – na oslavy narozenin, výlety s dětmi atd., třeba i to pomůže, aby se zase cítila být členem nějakého společenství. Nicméně nevím, jak to u vás funguje, a tak netuším, jestli je to dobrý nápad — je to vhodné tehdy, když mezi členy rodin není žádné významné pnutí. Také upozorňuji, že může nastat docela běžná situace, že Vaše sestra bude zpočátku nabídky odmítat, ale stojí za to chvíli trpělivě vytrvat. Ze začátku jí to totiž může paradoxně víc připomínat, o co všechno přišla, než že by ji to těšilo, ale časem by mohlo přijít zapojení do dění v rámci rodiny.
Jestli na Vás Veronika dá, je možné jí taky doporučit odbornou péči: psychoterapii a poradenství pro pozůstalé a v případě dlouhodobých fyzických obtíží konzultaci s praktickým lékařem nebo psychiatrem, kteří by jí pomoci farmak mohli pomoci snížit rozkolísanost nálad a pochybnosti o smyslu života. To všechno je ale volba Veroniky, neměli byste na ni tlačit, jen jí opatrně dávat najevo váš zájem a starosti a respektovat její tempo a způsob, jak se bude rozhodovat ve svém dalším směřování.
Je docela pravděpodobné, že to všechno bude potřebovat delší čas a trpělivost. Do teď měla Vaše sestra po svém boku stále maminku a bude se teprve učit být a rozhodovat bez ní. To je velká životní změna a pokud bude mít Vaše sestra podporu svých sourozenců, zvyšuje se tím pro ni šance, že to zvládne. Připadá mi moc hezké, že Vám to není lhostejné a máte zájem, aby bylo Veronice lépe.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
