Mám zdravého partnera, který ale často mluví o tom, že brzy umře. Je mi z toho těžko. Co dělat?
Dobrý den,mám partnera,kterému je 33 a je plně zdráv.Avšak pro mne je velmi těžké často slýchávat,že je přesvědčen,že brzy umře.Minimálne jednou týdně vzpomene toto téma a stále dokola se ujišťuje,že kdyby umřel,zda udělám vše co si přeje. Popsal mi jak by chtěl být pohřben s veškerými detaily.Mě se to pochopitelne velice těžko poslouchá,protože je to člověk,kterého miluji.Ikdyž jsem mu již několikrát snažila vymluvit,aby na takovou věc nemyslet,přesto vždy má odpověď,že prostě ví,že tu dlouho nebude.Nevím jak je vůbec možné,že na smrt myslí až tak často a je mi z toho těžko.Není možné,že takovými myslenkami může přivolat něco zlého?Přemítám zda je to normální nebo jak ho ujistit,že není důvod,aby na smrt myslel když má před sebou ještě velký kus života.Budu moc vděčná za Váš názor, příp.radu
Děkuji Jitka
Dobrý den, Jitko,
začnu tou jednodušší otázkou. Opravdu si nemyslím, že by si Váš partner mohl častými myšlenkami na smrt přivolat něco zlého, takhle to nechodí, to se nebojte. Ve starém Římě bylo časté myšlení na smrt považováno za přednost a projev životní moudrosti.
A teď to složitější, jak byste mohla Vy nějak lépe reagovat na jeho přesvědčení, že brzy umře. Myslím, že sama vidíte, že to přesvědčování, že není důvod myslet na smrt, k ničemu nevede. Váš partner nějaký takový důvod zřejmě má. Pro Vás je náročné to poslouchat, je Vám z toho těžko. Možná by Vám samotné i oběma pomohlo, kdybyste se začala zajímat, proč si to myslí, kde k tomu přišel. A Vašeho partnera by nejspíš časem poněkud uklidnilo Vaše opakované ujištění, že opravdu uděláte všechno, co si přeje, pokud by přece jen umřel. Víte, myslet na smrt není tak úplně zcestné. Může to dát našemu životu větší hloubku, třeba i určitý nadhled nad malichernostmi, někoho vedou myšlenky na smrt k lepšímu životu a dokonce i k větší lásce.
Nejtěžší otázku jsem si nechal na konec. Proč je pro Vás vlastně tak těžké to poslouchat? Já vím, že stále dokola opakovaná témata našich partnerů mohou být občas obtížná a únavná. Ale ptám se, jak to vlastně máte Vy sama s otázkou života a smrti. Víte, je pravda, že každému z nás umře dříve či později celá řada více či méně blízkých lidí. A zrovna tak je pravda, že dříve či později umře každý, každý z nás. Poctivě se s touto pravdou vyrovnat, to nemusí být zrovna lehké a není to úkol na jedno odpoledne. Možná byste mohla zkusit nevyvracet svému partnerovi jeho přesvědčení. Možná byste někdy mohla zkusit jít s ním do tohoto tématu společně, takzvaně ruku v ruce. Možná by to mohlo být nakonec nějak prospěšné jak pro Vás samotnou, tak pro váš vztah. Možná.
Tolik má odpověď. Přeji Vám hodně odvahy a kuráže do nových, neobvyklých reakcí a postojů.
Váš Jiří Černý
Dotaz zodpovídá
