Lékařka nesouhlasí s přesunem babičky do lůžkového hospice. Jaké máme možnosti?

Odpověď na dotaz ze dne 29. 11. 2024 zobrazit původní dotaz

Dobrý den, babička, 92 let je hospitalizovana v městské nemocnici s gangrenou coby důsledkem ICHDKK. Babička je slabá, spavá, hubne. Přidružené nemoci: selhání srdce, chronické selhání ledvin 3.stupně. atd... V současné době pro bolest nohy léčena opiaty, antidepresivy... na 6ti lůžkovém pokoji, s návštěvami 2h denně. Mezi 4 očima lékařka sdělila, že to s přežitím babičky na déle jak 2 měsíce nevidí a že celkovou anestezii by vzhledem ke stavu nedoporučovala.
Vzhledem k situaci jsme zaslali žádost o přijetí do lůžkového hospice, kde nám žádost neschválili z důvodu, že lékařská zpráva obshovala formulaci:"jediným řešením v případě zhoršení je amputace". Napsali však také, že v případě dohody s lékařem by bylo možné babičku přijmout. Chtěla bych si zde potvrdit že péče o nekrotickou nohu babičky spadá do kompetence paliativní péče a také se zeptat jakým způsobem u lékařky argumentovat, aby byla ochotná na předání babičky do hospicové péče spolupracovat. Její nasazení a argumenty typu: "proč hospic? Ale babičce se tady líbí" bohužel hovoří spíše o snaze udržet babičku v nemocnici. Chtěla bych vedet, jaké máme jako rodina možnosti ji do hospice dostat. (Přinejhorším podepsat negativní revers?) Je nám jasné že babiččin život se chýlí ke konci, rádi bychom však aby dožila důstojně a s možností setrvat u ni déle než 2h denně.
Předem děkuji za odpověď.

Vaše babička je hospitalizována v nemocnici s gangrénou nohy při ICHDK, kromě toho jí selhává srdce, ledviny, je unavená, spavá. Lékaři doporučují při zhoršení amputaci končetiny, na druhou stranu Vám ošetřující lékařka při rozhovoru sdělila, že by celkovou anestezii a závažný operační zákrok vzhledem k celkovému stavu nedoporučovala. Rádi byste pro babičku našli místo v lůžkovém hospici a umožnili jí důstojný konec života ve vlídném prostředí, ptáte se, jak toho dosáhnout. Zajímá Vás také, jaký rozsah může v péči o babičku v této situaci mít paliativní péče. Vzhledem ke komplexnosti dotazu, odpovídá na Váš dotaz lékařka i právnička.

Dobrý den,

přestože názory a doporučení lékařů na správný postup se mohou někdy od sebe lišit, tím hlavním a rozhodujícím faktorem je vždy to, co si přeje nebo nepřeje pacient. Pokud je tedy babička při vědomí a má zachovanou rozhodovací schopnost, je to ona, kdo by si měl vybrat, zda raději setrvá v nemocnici s možností amputace končetiny v případě zhoršení gangrény nebo se rozhodne pro lůžkový hospic, kde jí tento chirurgický zákrok nenabídnou a v případě zhoršení stavu budou postupovat čistě symptomaticky. Není to ale jen otázka chirurgického zákroku, ale třeba i vyšetření kultivace a nasazení intravenózních antibiotik v případě rozvoje septického stavu, který babičce hrozí. Zkrátka zda je rozhodnuta dát přednost klidu a komfortu před úsilím o prodloužení života za cenu více či méně invazivních postupů.

Na Vašem místě bych poprosila ošetřující lékařku, jestli by si o dalším plánu péče, možnostech a rizicích obou variant s babičkou nepromluvila a potom nezapsala průběh rozhovoru a z něho vyplývající doporučení do lékařské dokumentace. Myslím, že byste klidně mohla být rozhovoru přítomna, abyste babičce pomohla se zeptat na otázky, které jí k tomu napadnou, a ujistila se, že babička informacím od lékařů správně rozumí tak, aby se mohla kompetentně rozhodnout. Samozřejmě to je možné pouze tehdy, pokud si babička pravdivé informace o svém zdravotním stavu přeje slyšet a je ve stavu, kdy je schopna činit rozhodnutí. Jestliže by již babička měla například závažný kognitivní deficit nebo nebyla rozhovoru schopna, měli by ošetřující lékaři další plán péče probrat s nejbližší rodinou nebo pokud si babička sama při zahájení hospitalizace určila osobu pro zástupné rozhodování, tak s tímto babičkou zvoleným člověkem. Pokud ve vaší nemocnici funguje paliativní tým, mohl by vám s rozhovorem o dalších cílech a plánu péče pomoci, ale zdaleka ne ve všech nemocnicích zatím takový tým mají. 

Je pravda, že některé lůžkové hospice, mají obtíž s přijímáním neonkologických pacientů, kde je prognóza nejistá a může se pohybovat i v delším časovém horizontu, ale pokud bude v lékařské dokumentaci zapsáno, že proběhl rozhovor s pacientem, který se rozhodl, že si pro sebe chirurgický zákrok ani další vyšetření a pobyt v nemocnici již nepřeje a naopak stojí o paliativní postup, nemělo by přijetí do lůžkového hospice nic bránit. 

Držím palce, aby se Vám podařilo se dobře domluvit a společně najít pro Vaši babičku to nejlepší řešení.

S úctou 

MUDr. Kateřina Menčíková

lékařka

 

Dobrý den,

v této situaci je potřeba si vyjasnit, zda se může babička rozhodnout samostatně. Pokud může vyjádřit svůj názor, své přání na další postup v péči, může odmítnout amputaci, může odmítnout další hospitalizaci v nemocnici a souhlasit s hospitalizací v lůžkovém hospici. Pokud babička není ve stavu, aby vyjádřila svá přání a preference, je potřeba identifikovat, kdo za babičku rozhoduje. Ze zákona je to buď osoba, kterou si babička při přijetí k hospitalizaci určila nebo pokud si neurčila, zástupně za ni rozhoduje manžel, rodič nebo jiný osoba blízká (v tomto pořadí). V případě babičky to pravděpodobně bude manžel, případně pokud není, pak děti nebo vnuci babičky. Tito mají podle zákona právo vyslovit souhlas nebo naopak nesouhlas s péčí.

S babičkou, případně jejím zástupcem je potřeba pojmenovat si, co je nyní cílem péče a podle toho další péči plánovat. Pokud má být cílem péče klidné úmrtí babičky v péči hospice, je třeba takto cíl v dokumentaci pojmenovat a současně v dokumentaci popsat plán další péče. Součástí plánu bude rovněž tzv. limitace péče, tedy určení takových postupů v léčbě, které nebudou zahájeny. Součástí limitace péče bude také neprovedení amputace, nezahájení související intenzivní péče, včetně připojení na přístrojovou podporu ad. Formulace, že ” v případě zhoršení zdravotního stavu je jediným řešením amputace” nedává smysl v situaci, kdy cílem je klidné, přirozené úmrtí babičky v péči hospice. Provedení amputace by naopak k takovému cíli nevedlo. Lékaři lůžkového hospice by měli být jistě dostatečně erudovaní k tomu, aby zajistili péči o babičku v situaci, kdy amputace nebude provedena. Péče bude zaměřena na průvodní symptomy, včetně bolesti apod. Takový přístup odpovídá standardu specializované paliativní péče, kterou lůžkový hospic poskytuje.

S pozdravem

JUDr. Barbora Steinlauf, MA, Ph.D.

právnička

Dotaz zodpovídá

MUDr. Kateřina Menčíková

MUDr. Kateřina Menčíková

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz