Když maminka umírala, zpívaly jsme spolu. Když začnu zpívat nyní, po její smrti, nezadržitelně pláču. Budu zase moci zpívat?
V říjnu loňského roku mi zemřela na rakovinu jater maminka. Starala jsem se o ní ve spolupráci s Cestou domů. Posledních 10 dní byla v nemocnici, na jednolůžkovém pokoji, střídali jsme se u ní 24 hodin, nebyla sama. Poslední dny a noci, kdy už nemluvila a nereagovala, jsem u ní často seděla, držela za ruku a zpívala jí.
Tři dny před smrtí, kdy lékař myslel, že už ani nevnímá, najednou začala zpívat druhý hlas se mnou, včetně slov. Trvalo to asi 1/2 hodiny a bylo úžasné.
Nyní můj problém. Kdykoli začnu zpívat, vzpomenu si na tyto chvíle a pláču. Nemohu to ovládnout a nemohu zpívat.
Jsem členkou pěveckého sboru, zpěv je částí mého života a moc mi chybí. Budu zase moci zpívat? Mám všemu nechat volný průběh, nebo mám vyhledat pomoc?
Děkuji za radu
Milada M.
Vážená paní Milado,
děkuji Vám za dotaz i za to, že jste se s námi podělila o zkušenost, kterou jste s Vaší maminkou prožila. Od jejího úmrtí přeci jen uplynula ještě krátká doba, a proto si myslím, že její ztrátu stále ještě zpracováváte. Truchlení je proces, který má v čase svůj vývoj a během kterého se intenzita prožívaných emocí mění.
Při zpěvu přicházíte opět do blízkosti Vaší maminky a tím dochází k zintenzivnění Vašich prožitků. Navíc hudba má tu moc probudit v nás snadno pocity. Čím více jsme bolesti blíže a vydržíme u ní, tím více se postupně ztrácí intenzita jejího emočního náboje. Navíc v slzách teče život, pláč je živoucí. Píšete, že zpěv je částí Vašeho života a moc Vám chybí. I maminka byla a stále je částí Vašeho života a určitě Vám taky moc chybí a asi jste ještě všechny slzy spojené s touto ztrátou nevyplakala.
Nevím, zda budete moci zpívat ve sboru, ale zda budete ještě zpívat, záleží jen na Vás. Připadá mi však škoda, abyste přišla o zpěv i o možnost být s maminkou, byť v jiné podobě než dříve, a vyrovnávat se prostřednictvím zpěvu se svojí bolestí. Snad se zpěvu a pláči nemusíte bránit doma nebo na jiném Vám milém místě.
Mohla byste přijít také do Cesty domů, do klubu Podvečer, každý první čtvrtek v měsíci od půl šesté. Popovídat si a třeba si i zazpívat a plakat. Rádi Vás uvidíme.
S pozdravem a s přáním intenzivních prožitků
Tereza Soukupová
Dotaz zodpovídá
