Kdo bude mít po babiččině smrti nárok na dědictví?
Dobrý den. Babička měla 5 dětí, teta a má matka jsou již po smrti, druhá teta je nesvéprávná, první strýc dostal do vlastnictví dům po prarodičích a druhý strýc bydlí se svou slovenskou ženou(mají spolu mentálně postižené dítě a ona z prvního manželství ještě jedno zletilé dítě) ve dvojdomku vedle babičky. Babička je sama, skoro nemohoucí, často ji se sestrou navštěvuji a sestřenice (od zemřelé tety) za ní chodí téměř každý den(uklízí, nosí babičce jídlo, chodí na nákup). Strýc, který bydlí vedle babičky se o ní skoro nestará, netopí v kotli, nevaří. Babička za sebe i za část domu, kde strýc bydlí, platí všechny poplatky aniž by jí strýc přispíval. Ten babičku se svou ženou dokonce pod nátlakem donutil dojet na katastrální úřad, kde na něj babička musela přepsat celé obydlí. Kdo bude mít po babiččině smrti nárok na dědictví?
Dobrý den,
pokud babička nesepíše závěť, budou dědit dědici dle zákonné dědické posloupnosti. V první dědické třídě dědí děti zůstavitele, a pokud nedědí děti, dědí jejich dědický podíl potomci. Ve Vašem případě by tedy v první dědické třídě dědilo 5 babiččiných dětí. Vzhledem k tomu, že Vaše matka a teta zemřely, nastupujete na jejich místo Vy se sestrou a sestřenice. Vy se sestrou budete dělit na polovinu dědický podíl, který by dědila Vaše matka. Sestřenice, pokud nemá sourozence, bude dědit celý dědický podíl po své matce, Vaší tetě.
Omezení svéprávnosti nezbavuje člověka jeho nároku na dědický podíl. I teta s omezenou svéprávnosti tedy bude dědit. Podobně jako v jiných případech ji i v tomto bude zastupovat její opatrovník.
Jde-li o darování domu po prarodičích prvnímu strýci, připadá v úvahu možnost započtení tohoto daru na jeho dědický podíl. Započtení znamená, že se od hodnoty dědického podílu odečte hodnota daru a dědic z pozůstalosti získá jen zbývající rozdíl. V tomto případě by se tedy od hodnoty dědického podílu strýce odečetla hodnota domu získaného darováním a strýc by ve výsledku nedědil nic, protože by hodnota domu přesahovala hodnotu dědického podílu. K započtení přitom dochází zpravidla na základě příkazu zůstavitele vyjádřenému obdobnou formou, jakou se sepisuje závěť. I bez tohoto příkazu však může k započtení na dědický podíl dojít, a to z rozhodnutí soudu v případě, že by byl strýc jako nepominutelný dědic neodůvodněně zvýhodněn.
V souvislosti s jednáním druhého strýce by zřejmě bylo možné přemýšlet o trestněprávní povaze jeho jednání ve vztahu k babičce. Pokud totiž osoba násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutí jinou osobu, aby něco konala, dopouští se tím trestného činu vydírání. Pokud vydíraná osoba za těchto okolností daruje dům, bylo by možné namítat neplatnost darovací smlouvy. Občanský zákoník totiž říká, že kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí, které v něm vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí a osobním vlastnostem toho, komu je vyhrožováno, vyvolalo důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Konečně se nabízí také úvaha o dědické nezpůsobilosti strýce. V této souvislosti občanský zákoník říká, že z dědického práva je vyloučena osoba, která se dopustila činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli.
S ohledem na komplikovanost situace v rodině bych doporučovala konzultovat možnosti řešení podrobněji s advokátem. Poradí Vám, jak nejlépe postupovat.
S pozdravem
Barbora Vráblová
Dotaz zodpovídá
