Kamarádka mé přítelkyně spáchala sebevraždu. Nevím, jak vhodně reagovat, jak přítelkyni pomoci?
Dobrý den,není to ještě ani týden co kamarádka (20) mé přítelkyně (19)spáchala sebevraždu.Přítelkyně se nyní uzavřela do sebe a skoro s nikým nekomunikuje.Bohužel rodičům mě ještě nepředstavila a já teď o ní nemám žádné zprávy. Problém je v tom že si nevím rady a nevím jak jí pomoci.Mám jí psát,nebo jí raději mám nechat osamotě? To jsou otázky nad kterými každý den přemýšlím.Každý den jí kontaktuji a píši ji zprávy o tom,že na ní myslím a že kdyby chtěla můžu kdykoliv přijet (ale pokaždé odmítla).Také ji píši o svém běžném životě,jak se někde omylem praštím (to jí vždy totiž rozesmálo) nebo co zrovna dělám,tak jak jsem vždy psal.Bohužel na zprávy neodepisuje a já tak ani nevím jak jí je,jestli se jí to aspoň trochu zlepšuje nebo jak se cítí.Nejraději bych kontaktoval přímo rodiče (u kterých bydlí,ale předtím psala že nekomunikuje ani s nimi),ale bojím se aby jí to nerozčílilo a nepřišel bych tak o ní. Jsem typ člověka který rád každému pomůže a proto mě ničí to,že jí svým způsobem nemůžu nijak více pomoct než jen psaním přes sms.Proto se ptám zda je lepší držet se stranou a nechat jí ať se s tím vyrovná po svém,psát jí dál o běžném životě a dělat jako by se nic nestalo,nebo naopak něco udělat i přesto že mě to mlže stát vztah a ona se může kvůli tomu naštvat. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Vaše přítelkyně se stala pozůstalou po kamarádce, která spáchala sebevraždu. To je specifický stav, který pro vaši partnerku představuje určitě obrovskou zátěž. Lidé, jimž se někdo blízký zabil, prochází velmi složitým procesem, který obsahuje mnoho pocitů, od neporozumění, vzteku, smutku a bolesti, až k pochybnostem o smyslu života. Navíc může pochybovat o sobě, o své kamarádce a všem, na čem doposavad stavěla. V prvních dnech a týdnech se pozůstalí obvykle stěží mohou věnovat jiným myšlenkám a prožitkům, než této události. Nemůžeme vědět, jak je na tom Vaše přítelkyně, lidé se samozřejmě velmi liší. Možná Vám neodpovídá, ale určitě vnímá, že na ni myslíte a snažíte se s ní udržet kontakt. V její situaci je důležité, aby to byl kontakt „na míru“, který odpovídá jejím aktuálním potřebám. Proto je zcela namístě, pokládat otázky, které si kladete, a můžete je pokládat přímo jí. Stojí o to, abyste jí psal zážitky z každodenního života? Stojí o to, abyste jí chvíli nepsal? Budete-li se jí ve svých zprávách ptát, může vidět, že se upřímně zajímáte o to, co se s ní děje a to opravdu není málo. I když Vám hned neodpoví, může vnímat, že se snažíte být jí nablízku podle toho, jak by jí to vyhovovalo. Nejde o to zasypat ji dotazy, ale ukázat, že přemýšlíte nad její situací a jste ochoten respektovat její stav.
Můžete jí psát, co teď žijete, ale je možné, že ji to prostě zajímá méně než dřív, protože se vyrovnává s velkou a komplikovanou ztrátou. Proto bych Vám určitě nedoporučovala, abyste „dělal, jako by se nic nestalo“. Ono se stalo. Je možné, že se Vaší přítelkyni zcela přetočil život. Tedy je vhodné napsat o tom, že víte, že asi prožívá něco jiného, ale chcete jí dát o sobě zprávu nebo ji chcete potěšit. Určitě neopomíjejte brát v úvahu nebo i zmiňovat, že ona prožívá těžkou situaci. Respekt k jejímu stavu a prožívání je základní podmínkou k tomu, aby s Vámi nyní mohla komunikovat. Pro ni teď může být cokoliv jiného než smrt kamarádky zcela nepodstatné a kdybyste to minul, minul byste důležitou věc v životě své partnerky.
Zuzana Vondřichová