Jsem těžký invalida, přítelkyně mi vyčítá, že kvůli péči o mě ztratila léta života. Co mám dělat?
Trpím cirhosou jater a hepatitisC,jsem invalida 3st.na IDjsem však nedosáhl.Žiju s přítelkýní v bytě 1+0.Nepiju a dodržuji režim a Th.poslední dobou mi přítelkyně dává za vinu,že k vůli mě ztratila 8let života poslední 3 roky se o mě velmi stará.Chtěl bych od ní odejít,ale nevým kam.Nechci abych jí byl na obtíž,chápu,že kvůli mému onemocnění musela i ona podstoupit spoustu omezení.Velmi ji miluji a nechci aby se trápila.Připadám si naprosto zbytečný,neužitečný.Hledám místo kde bych mohl aspoň nějak dožít.Dodávám,že mě nechce ani stomatolog.Vím také,že vše je jen a pouze moje vinna rozchod ponesu velmi těžce,ale jsem pokorný.Přitelkyně mě má také asi velmi ráda,ale je zdravá a mladá(42)Mě je 32.Děkuji Lukáš
Píšete o Vaší složité situaci, potýkáte se již mnoho let s velmi závažným onemocněním, máte přiznanou invaliditu III. stupně ovšem bez nároku na invalidní důchod, žijete s přítelkyní, která podle Vás musela podstoupit z důvodu Vašeho onemocnění mnoho omezení. Milujete ji, nechcete, aby se trápila a „být jí na obtíž“. Hledáte místo, kde byste mohl dožít. Odmítají Vás všichni lékaři.
Dobrý den, pane Lukáši.
Vaše situace je skutečně náročná — a jak sám píšete, nejen pro Vás, ale i pro Vaši přítelkyni. Myslím, že nemá smysl vracet se k minulosti a vyčítat si viny, to bohužel ani jednomu z Vás nepomůže. Prostě situace je, jaká je, a Vy se s ní snažíte a učíte žít. Určitě děláte to nejlepší, co se za daných podmínek dá. Píšete, že chcete od přítelkyně odejít, a zároveň, že ji velmi milujete. Ona Vás má také ráda.
Připadá mi, že dříve, než uděláte nějaké zásadní rozhodnutí, byste potřebovali o situaci spolu, a možná i s někým dalším, mluvit. Možná byste mohli navštívit krizové centrum — Vaše situace je zdá se opravdu krizová a obtížně řešitelná, zároveň plná emocí — lítosti, zlosti, viny, křivdy, bezmoci, vyčerpání. Možná útěk není to nejlepší řešení. Pokud se můžete s přítelkyní domluvit, zkuste za někým zajít — do krizového centra (v Praze je například krizové centrum Riaps), nebo zavolat na krizovou linku či linku důvěry, eventuálně můžete zkusit kontaktovat některou z rodinných poraden. Můžete celou situaci a varianty řešení i možná rizika probrat s nestranným odborníkem a pak rozhodnutí, ke kterému dospějete, může být pro Vás oba to pravé. Zároveň možná potřebujete oba něčí pozornost a pochopení, které už si navzájem nemáte z čeho dát. Nejspíš také potřebujete nabrat sílu, a pak se budete moci lépe rozhodnout, jaký další krok v životě udělat.
Pokud byste se přesto rozhodl jít do nějakého zařízení, je pro mne v tuto chvíli obtížné Vám bez dodatečných informací poskytnout bližší informace. Doporučuji Vám zavolat do poradny Cesty domů: út – pá od 9,00 – 17,00 hodin, na tel.: 283 850 949, 775 166 863, kde s Vámi poradenští pracovníci mohou detailně probrat Vaši situaci a informovat Vás o možnostech, které se nabízejí.
Držím Vám i Vaší přítelkyni palce a doufám, že zvolíte řešení, ve kterém najdete klid a smíření.
S přáním všeho dobrého
Ilona Peňásová
Dotaz zodpovídá
