Je sirotčí důchod chápán jako příjem při odvodu daně z příjmu?
Dobrý den,
jsem 20-ti letá studentka VŠ. Pobírám sirotčí důchod. Pracuji na DDP u dvou firem (měsíční výdělek cca 4000,-Kč a 300,- Kč).
Ani u jedné z firem jsem nepodepsala prohlášení o dani. Vím, že je možné podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.
Když bych si tedy pak ve zdaňovacím období chtěla zažádat o vrácení daně, je nutné také uvést jako příjem sirotčí důchod?
Děkuji Vám za odpověď.
S pozdravem
Horáková
Ptáte se nás, zda je sirotčí důchod chápán jako příjem při výpočtu daně z příjmu.
Dobrý den, slečno Horáková,
je Vám 20 let, jste studentkou VŠ, pobíráte sirotčí důchod a pracujete na DPP u dvou zaměstnavatelů s celkovou odměnou 4.300 Kč měsíčně. Ptáte se, zda při žádosti o vrácení daně musíte uvést jako svůj příjem sirotčí důchod.
Nemusíte, sirotčí důchod je osvobozen od daně z příjmů. Zde by moje odpověď mohla skončit. Ve Vašem dotazu však uvádíte, že jste nepodepsala prohlášení o dani ani u jednoho ze dvou zaměstnavatelů a budete žádat o vrácení daně. Pro jistotu se ve své odpovědi budu zabývat i touto problematikou.
Do konce roku 2013 byla rozhodná hranice příjmů u DPP 5.000 Kč za měsíc, od roku 2014 je to už 10.000 Kč za měsíc. V daňovém přiznání navíc nebylo možné uvést příjmy zdaněné srážkovou daní a nárokovat tak zpět sraženou daň z příjmů, od letošního roku je toto však možné.
Novela zákona o daních z příjmů přinesla od roku 2014 změny, a to možnost započtení srážkové daně na jejich celkovou daňovou povinnost a možnost uplatnit i dodatečné slevy na dani, daňové zvýhodnění, případně nezdanitelné části základu daně a nárokovat si tak sraženou daň. Započtení srážkové daně nabízí poplatníkům ustanovení § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Ustanovení § 38 k) odst. 7 mohou ve svůj prospěch využít např. studenti při výkonu závislé činnosti (u Vás DPP) v případě, že opomenou při nástupu do zaměstnání podepsat prohlášení k dani ze závislé činnosti. Zaměstnavatel jim v průběhu roku sráží 15% srážkovou daň a při ročním zúčtování daně dodatečným podepsáním prohlášení se sražená daň u téhož zaměstnavatele vrátí jako přeplatek na dani. Zde připomínám, že žádost o roční zúčtování může poplatník podat pouze u posledního zaměstnavatele a pouze u něj může v rámci provedeného ročního zúčtování daně nárokovat pouze jím sraženou daň z příjmů ze závislé činnosti. Má-li poplatník takových zaměstnavatelů v kalendářním roce více, dodatečně podepsat prohlášení a nárokovat ji může pouze u toho posledního.
Pokud však má poplatník takových zaměstnavatelů více, což je Váš případ, může si podat po skončení kalendářního roku sám daňové přiznání tak, jak píšete, a daň sraženou jednotlivými zaměstnavateli si započíst na svoji daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 7). Podle tohoto ustanovení, zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 (příjmy na základě DPP do 10.000 Kč měsíčně a zaměstnanec nepodepsal prohlášení), započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Toto ustanovení tak dává zaměstnancům možnost započíst srážkovou daň od všech zaměstnavatelů, u kterých byli v průběhu roku zaměstnáni, a byla jim těmito zaměstnavateli sražena daň. Mohou tak uplatnit v daňovém přiznání slevy na dani a nezdanitelné části základu daně. Plátce daně (Váš zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka vystavit do 10 dnů potvrzení o výši vyplacených příjmů a o sražené dani.
Dobré pořízení při vyřizování daňového přiznání Vám přeje
Oldřich Hanibal