Je nás více dědiců, jde i o byt zesnulé, který je zapečetěn. Kdo má hradit náklady za provoz bytu a jak je to s vlastnickým právem?
Je nás více dědiců, vč. manžela pozůstalé. Dědí se i byt, který je stále evidován jako SJM. Byt je zapečetěn notářem, nesmí se užívat. Kdo má být zatížen náklady na tento byt (např. fond oprav, dodávka tepla, vody atd.) v období po úmrtí zůstavitelky? Náklady nese jen ten komu bude potvrzeno dědické právo k vlastnictví bytu? Nabytí dědictví potvrzuje notář a nastává ke dní úmrtí, přičemž vlastnické právo nastává až ke dni podání návrhu KÚ na vklad nemovitosti? Dle právního názoru takový majetek po dobu dědického řízení údajně bez vlastníka není. Jak se prosím náklady na byt mají řešit dle obecně platných závazných předpisů? Dohoda mezi dědici nepřichází v úvahu. Pokud náklady platí někdo jiný, než ten kdo bude vlastnit byt, tak je oprávněn po následně notářem potvrzeném vlastníkovi (dědici), vymáhat za celé období od úmrtí zůstavitelky?
Dobrý den,
Váš dotaz směřuje na institut tzv. správy pozůstalosti. Ze zákona má správu pozůstalosti vykonávat primárně správce pozůstalosti, kterého povolal zůstavitel. Pokud není povolán správce pozůstalosti, má správu vykonávat vykonovatel závěti. Pokud není povolán ani vykonavatel závěti, náleží správa pozůstalosti dědicům. Pokud je dědiců více, může spravovat pozůstalost jen jeden nebo jen někteří z nich, jestliže se na tom jednomyslně shodnou. Pokud dohoda dědiců není možná, přísluší správa pozůstalosti všem dědicům společně. Správu mají vykonávat společně a nerozdílně. Pokud existuje spor o tom, kdo má pozůstalosti nebo její určitou část spravovat (např. Vámi zmiňovaný byt), je třeba situaci řešit prostřednictvím příslušného soudu, u kterého se vede řízení o pozůstalosti, které usnesením určí, kdo a jakou část pozůstalosti má spravovat.
Pokud jde o nabytí vlastnictví k nemovité věci, která je součástí pozůstalosti, máte pravdu, že dle převažujícího právního názoru nemovitost není bez vlastníka. Zároveň však není jisté, kdo se vlastníkem stane. Platí nicméně, že rozhodnutí soudu v řízení o pozůstalosti je rozhodnutím tzv. deklaratorním. To znamená, že soud rozhodnutím pouze potvrzuje vlastnické právo dědice, a to k okamžiku smrti zůstavitele.
Nakonec, pokud jde o náklady spojené se správou pozůstalosti, platí, že dědici, který vykonával správu pozůstalosti, náleží odměna a náhrada vynaložených výdajů. Ty jsou dědici, které vykonával správu, povinni poskytnout ostatní dědici (po odečtení podílu, který na něho jako dědice připadá), a to po skončení řízení o pozůstalosti. Pokud ostatní dědici odměnu a náhradu výdajů neposkytnou dobrovolně, může dědic, který vykonával správu, uplatnit svůj nárok žalobou v občanském soudním řízení. K zajištění dluhu dědiců z odměny a náhrady výdajů má dědic rovněž zadržovací právo k majetku, který spravoval a který je případně povinen vydat ostatním dědicům dle rozhodnutí soudu.
Výše uvedené považujte prosím za obecný nástin právní úpravy. Konkrétní dotazy k Vaší situaci můžete směřovat na notáře, který je pověřen vedením řízení o pozůstalosti. Notář Vám ke všem Vašim souvisejícím otázkám poskytne přiměřené poučení.
S pozdravem
Barbora Vráblová