Je naděje, že se syn ve vigilním komatu probere k vědomí?
Vážená paní doktorko, měla bych na Vás dotaz. Mám syna,je mu 21 let a je po autonehodě. Ta se stala 28.9.2008. Nyní se nachází ve vigilním komatu. Myslíte si, že kdybych si ho vzala z nemocnice domů je naděje, že se probere k vědomí? Jsem z celé situace velmi špatná a pořád myslím na to, že když si ho vezmu domů tak se probere. Nechtěla bych něco zanedbat, abych si to potom nevyčítala. Děkuji Věra.
Syn je po autonehodě ve vigilním komatu. Myslíte si, že kdybych si ho vzala z nemocnice domů je naděje, že se probere k vědomí?
Dobrý den paní Věro,
věřte mi, že rozumím Vaší těžké situaci. A je jisté, že svému synovi chcete pomoci. Rozhodnutí jak aktuálně postupovat, nicméně závisí na více skutečnostech.
1) zdravotní stav Vašeho syna – tedy zda-li se již stabilizoval, jakou potřebuje nyní péči, zda-li tato péče s podporou profesionálů je zajistitelná v domácím prostředí apod. — to jsou důležité otázky a na ně je potřeba hledat odpovědi u ošetřujícího týmu, u jeho lékaře. Ten a také synův praktický lékař by měli pro Vás být hlavními partnery v tomto rozhodování.
2) Vaše organizační rodinné i osobní předpoklady pro péči doma – musíte s pomocí kolegů pečlivě zvážit, zda jste 24 hod. denně, 7 dnů v týdnu psychicky a fyzicky i organizačně schopna zvládat náročnou péči ne jeden dva týdny, ale spíše roky. Není to péče pro jednoho pečovatele, spíše pro celou rodinu, Vaše motivace, rozumějte, by neměla být vedena jen emocí a citem.
Jak píši na úvod – neumím blíže odpovědět, zda ano či ne. V našem zařízení – Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Rajhrad – po 8-leté zkušenosti u této skupiny nemocných (a stejné je to i u například onkologických pacientů) propuštění domů realizujeme jen do tzv. zajištěné péče – což znamená splnění výše uvedeného. Mnohdy tento proces trvá řadu týdnů i měsíců. Není v tuto chvíli vhodné za každou cenu spěchat.
Tedy zásadní – stav Vašeho syna a nutný rozsah péče, Vaše možnosti a možnosti Vaší rodiny, spolupracující profesionálové ve Vašem okolí jako podpora pro případnou budoucí péči doma. To je hlavní.
Přeji Vám, paní Věro, hodně sil. To, co prožíváte, není a nebude snadné. Myslím ovšem, že pokud dokážete jít pro radu či pomoc, jdete správnou cestou. Z mé zkušenosti nakonec není otázka probuzení Vašeho blízkého závislá primárně na tom, zda je doma, či v nějakém zařízení, ale znovu na jeho stavu, závažnosti poškození a samozřejmě kvalitě péče. Rozhodujte tedy prosím opatrně a moudře.
S úctou a pozdravem
Ladislav Kabelka
Dotaz zodpovídá
