Je mi 12 let a z ničeho nic jsem se začal bát, že zemřu nebo nevyléčitelně onemocním. Co mám dělat?
Dobrý den. Jmenuji se Vojtěch Urban a je mi 12 let. Moc se bojím toho že zemřu. Můj strach začal asi před 4 měsíci, nevím jak jsem se k tomu dostal prostě z ničeho nic jsem se začal bát že zemřu. Hlavně se mi to stává večer a také když sním nebo vypiju např. Coca-Cola,kofola,černý čaj atd. A nebo také mám dojmy jako že mám nějakou smrtelnou nemoc např. Rakovina. Byl jsem u psychologa ale styděl jsem se tak jsem mu řekl že už to nemám. Prosím poraďte mi je to opravdu hrozné opravdu moc děkuji za odpověď. V.U
Píšeš nám o svém strachu ze smrti a vlastního smrtelného onemocnění, který se objevil z ničeho nic před 4 měsíci. Nejčastěji se to děje večer a po požití nápojů obsahujících kofein. Psychologovi jsi se o tom styděl povědět, ale cítíš se hrozně a prosíš o radu.
Dobrý den, Vojtěchu,
obavy ze smrti asi někdy pocítil každý z nás. Na jedné straně je na místě vědět, že zemřeme, na druhé by nám to nemělo bránit nějak dobře žít. Většina dětí si jednoho dne uvědomí, že jejich život jednou skončí a mohou být po nějakou dobu zaskočené nebo vystrašené. A celý život, i v dospělosti, se lidé k tomuto vědomí vrací a někdy je to děsí a někdy jim to pomáhá žít, co nejlépe to jde. Možná právě procházíš takovým citlivým obdobím a potřebuješ se v tom vyznat a najít cestu, jak na to. Věřím, že je ten velký strach hrozný. Je škoda, že se ti nepovedlo to psychologovi říct, možná byste spolu mohli hledat, jak tuto těžkost zvládnout. Chtěla bych tě hlavně podpořit v tom, že mít období, kdy se bojíme, je normální a u dětí je docela časté, ale to neznamená, že není dobré o tom s někým mluvit, chtít pomoc, aby ti pomohl strach překonat.
Doporučila bych ti, abys druhým sděloval, co tě trápí, čeho se bojíš a zjistil, co si o tom myslí druzí, jak si pomáhají, aby strach překonali a mohli žít v klidu, než přijde jejich čas. Většina lidí se s takovým strachem asi taky ve svém životě setkala. Možná je také na místě chtít po dobu největších obav, aby ti tvoji blízcí byli na blízku, klidně třeba vyhledat útěchu a pomazlení u rodičů, jestli je ti to příjemné, i kdyby sis třeba myslel, že už jsi na to velký. Když se člověk bojí, potřebuje blízké lidi a kontakt s nimi nezávisle na věku. Kdyby to šlo zařídit, můžeš zkusit promluvit s psychologem ještě jednou. Také je možné ve chvílích obav kontaktovat třeba Linku bezpečí, ať už telefonem (non stop provoz) nebo přes chat či email. Tam můžeš vystupovat anonymně a sám si určit, kdy se ozveš, takže to není kvůli studu tak náročné.
Jsem ráda, že sis aspoň tímhle způsobem vyzkoušel, že si můžeš říct o podporu. Jen je to takhle bez možnosti otázek na to, co přesně se s tebou děje, takové obecné. Proto by bylo fajn, kdybys o tom mluvil s někým naživo nebo opakovaně, abys získal takovou pomoc, kterou potřebuješ a která ti bude vyhovovat. Možná rád čteš a tak přemýšlím, jakou knihu doporučit k tématu smrti a umírání. Kniha Když dinosaurům někdo umře je obrázkový komiks a na první pohled se může zdát, že je určena pro malé děti. Obvykle ji ale čtou spíše dospělí, buď přímo s dětmi, nebo sami pro sebe, aby věděli, jak s dětmi o smrti mluvit. Velmi pravděpodobně bude dostupná i ve veřejných knihovnách k zapůjčení.
S pozdravem
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
