Jaká je prognóza onemocnění nádoru prsu?
Dobrý den,
mám takový dotaz: Moje příbuzná prodělala operaci IDC prsu - je to cca 2 roky, teď má mnohočetné metastázy na plicích. Bere chemoterapii, stav se mírně zlepšil. Lékaři jí řekli, že je nevyléčitelně nemocná. Zajímalo by mě, jaká je průměrná doba přežití na tuto diagnózu. Lékaři jsou v této otázce velmi zdrženliví, vím, že u každého pacienta je to jiné, ale přece jen si myslím, že by mohli říct ze svých zkušeností a statistik, jaká je průměrná délka života s tímto pokročilým stadiem nemoci. Pokud to nechtějí sdělit pacientovi, tak rodině určitě. Většinou se na internetu dočtu, že se chemoterapií dá výrazně prodloužit život, ale o kolik, to už se tam nepíše. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Ptáte se nás na prognózu onemocnění u Vaší příbuzné s nádorem prsu a mnohočetnými metastázami na plicích.
Dobrý den, paní Heleno,
statistiky průměrné doby přežití samozřejmě existují, ale jak sama píšete, každý pacient je jiný a prognózu opravdu není lehké odhadnout. Statistiky se sestavují podle stadia choroby v době zjištění (tzv. TNM klasifikace nádorů), typu nádoru a následné léčby nádoru, důležitý je i aktuální stav nemocného, přidružené choroby aj. Tyto základní informace o Vaší příbuzné neznám a ani při jejich znalosti bych si nedovolila odhadnout čas, který Vaší příbuzné zbývá. Záleží také na tom, jak se ona sama s chorobou vyrovnává a kolik má sil do boje s nemocí. Ze zkušeností Vám mohu říci, že někteří nemocní bojují neuvěřitelně dlouho, někoho jiného naopak může ta samá nemoc přemoci velmi rychle… Nemohu Vám tedy říci, bude-li to několik týdnů či mnoho měsíců. Mnohaleté přežití bývá ale u takto pokročilé choroby spíše vzácné.
Chemoterapie je samozřejmě indikována jen v případě, že život prodlouží nebo zmírní obtíže způsobené nádorem. Ale její účinnost také nelze paušálně odhadnout, protože každý pacient na léčbu reaguje jinak, efekt léčby se sleduje na pravidelných kontrolách a podle účinku se léčba upravuje. Onkolog by pak měl společně s pacientem rozhodnout o dalším postupu a typu léčby.
Co se týče sdělení diagnózy, tak Vás chci ujistit, že je správné informovat nejprve pacienta a ten si pak sám rozhodne, přeje-li si, aby byli o jeho nemoci informováni další lidé a kteří. Samozřejmě je vždy nutno se ohlížet na stav a přání nemocného. Pokud to ale nevyžadují nějaké speciální okolnosti, bylo by chybou podat informace příbuzným a samotnému nemocnému je zamlčet. Jde o vybudování důvěry mezi ošetřujícím lékařem a jeho pacientem. Pacient pak v ideálním případě funguje jako partner a svéprávná osobnost, která nakládá s důvěrnými informacemi o své nemoci a svém těle dle svého uvážení a potřeb.
Přeji Vám i Vaší příbuzné mnoho sil a dostatek informací od lékařů i ostatních zdravotníků.
S úctou a pozdravem
Jana Michlová