Jak se vypořádat s tím, že jsem se nerozloučila s dědou než zemřel?

Dobrý den,

nejsem si jistá, jak myslíte, že jste se nerozloučila. Je možné, že jste si s dědou nestihli říci navzájem to, co jste potřebovali a také, že jste neměla možnost rozloučit se při pohřbu nebo nějaké jiné formě „posledního rozloučení“.

V prvním případě bych Vám doporučila rozmyslet si, co byste bývala chtěla dědečkovi sdělit a pak se mu to pokusit předat alespoň v představách. Chce to klidné místo a čas beze spěchu. Mnoho lidí v takovém případě volí třeba dopis, který je pro zemřelého, nebo nějakou nahrávku či podobnou formu záznamu. Takové sdělení poté nějakým svým soukromým a slavnostním způsobem „pošlou“ – někdo ho svěří ohni, jiný vodě, někteří lidé ho ukládají do země, ať již na místo, kde jsou uloženy ostatky zemřelého nebo na nějaké pěkné nebo osobně významné místo. Nedozvíte se tak, co by možná dědeček řekl při loučení Vám, ale máte možnost sdělit, co mu ještě chcete předat. Nad tím, co by mohl předat on Vám, lze rozjímat třeba nad společnými fotografiemi nebo vzpomínkami – možná objevíte, že Vám děda už mnohé sdělil či poskytl, i když to nebylo formou rozloučení.

V případě, že jste se nemohla účastnit pohřbu nebo se pohřeb nekonal, můžete zkusit udělat malé soukromé osobní rozloučení podle vlastní představy. Lidé často používají svíčky, jdou navštívit místo spojené se zemřelým nebo spočinou v klidu doma a poslouchají hudbu, která jim připadá vhodná pro tuto příležitost. Někteří se třeba nějakým slavnostním způsobem věnují činnosti, kterou dělávali společně se zemřelým. Záleží na Vás, jak by Vám rozloučení s dědečkem připadalo důstojné a adekvátní.

Vím, že to není to samé, jako když se dva lidé stihnou doopravdy rozloučit. Ale je to způsob, kterým můžete nahradit, co jste nestihli a završit tak loučení s dědečkem.

Zuzana Vondřichová