Jak se může rodina vyrovnat s tragickou událostí?

Dobrý den,
Prosím o radu už jsem z toho všeho moc zoufalá.
Zkusím popsat náš život.
Jmenuji se Petra je mi 29 let mám dvě zdravé děti které moc miluji mé dceři je 8 let a synovy jsou 3 roky dne 13 dubna 2011 mi zemřel přítel a dětem otec byla jsem s přítelem hnedle 12 let .Holku jsme měli po 4 letech našeho vztahu poté se narodil syn měl alergii na mléko celých 9 měsíců bylo hrozně úmorných protože neustále plakal a diagnozu zjistili až po těch 9 měsících. já byla neustále unavená a přítel vynervovaný že nechci sex no hrozně žárlil ted už vím že žárlivost je nemoc a hrozná. Poté jsem urážky prostě nevydržela šla jsem s dětmi do garsoniéry a pak to začalo já jen chtěla aby se přítel změnil a i se snažil ale já se nemohla vrátit po tak krátký době chtěla jsem ho nějak potrestat neměl rád mojí mamku sestry prostě začal být hrozně rejpavý no a samý urážky říkala jsem mu že mi psychycky týrá ale pořád jsem ho milovala a miluju doted ten den co se to stalo nás pozval na jídlo nemohla jsem hlídala jsem sestře dítě takže holka byla u přítele a ten jí poslal domu a řekl jí že se jde oběsit přisla s brekem tak jsem mu volala že to bylo naposled co takhle nervuje holku. On docel casto pil pivo tak potom začali sms že už končí že budu mít to co jsem chtěla at se postaram o psa a napsal užij si to poté jsem mu napsala že je ubohý no už mi takhle nervoval dvakrát takhle mi vydíral a ten den pil opět pivo pak přijel autem k nám pod okno do okna hodil tel a odjel začala jsem mít špatný pocit říkala jsem sestře že tam budu muset skočit a kouknout se jestli je v pořádku jenže on se k nám vrátil zapoměla jsem říct že sestra bydlela vedle mě takže se vrátil zeptal se mě jestli se postarám o psa řekla jsem že ne v tu chvíli byla u mne sestra a on vyndal zbran a kouknul se na sestru a řekl mi tak se dívej všichni sklopili oči jen já koukala a viděla úplně vše bylo to hrozny děti nplakali no já byla v hrozným šoku je mi to tak líto že jsem mu nedokázala pomoct chtěla jsem okamžitě umřít taky ale nemohla jsem vím že mi to udělal naschvál a myslím že sestra mu dodala sílu něco takovýho udělat .Malý si nic nepamatuje ale s holkou jsem o Petrovy mluvila vím že jí schází mě taky a moc nebyli jsme u žádnýho psychologa chtěla jsem to zvládnout sama ale holka mi začala každý ráno bulit že jí bolí břicho a zřejmě se něčeho bojí ve škole ale holka se začala nervovat úplně ze všeho já nechci aby trpěla poradíte mi prosím jak mohu své Lenušce pomoct?
Děkuji moc.