Jak přijmout onkologické onemocnění u několika blízkých a zůstat duševně a tělesně zdravá?
Dobrý den,mám velký dotaz,jak mám přijmout onkol.onemocneni několika blízkých lidí v rodině,z toho můj otec umřel v 59 letech v r.2008 onkol.lecba játra,dále děda 85let r.2012 onkol.lecba tlusté střevo,dále babička 87let r.2014 onkol.lecba prsa,dále ještě žijící sestřenice 46let léčba prsa onkol.,dále žijící švagrová 44let.A největší aktuální rána pro mne je moje maminka žijící v bolestech od nálezu 2019zlomeniny krčku noha ,výměnu kyčel.kloubu a onkolog.nález a to vše na pravé noze,predchazelo tomu také vice zdravotnich problemu zapal plic,moc.cesty zánět,bolesti kolen,přestala chodit z důvodu ostré bolesti na konci r.2018.(2mes.tomu doktoři asi nevěřili a chodila se zlomeninou a s bolestí ukrutnou bojovala denně,než to vyřešili na ortopedii operací,aby potom mohla podstoupit těžkou léčbu rakoviny plic(pouze uz palitativni)chemoterapii,imunolog.lecbu,teď další chemoterapii(jiné slozeni=obrovské bolesti hlavy,koncetin,jater,plic),jinak 3 roky zpátky =zásadní operace srdce(vrozená vada).Uz nemá na to sílu ani psych.ani tělesnou tomu čelit, když ukončí léčbu může se udusit progress plic i jater,nálezy hlavně kosti= sama říká že ta jiná chemoterapie je horší a nemůže tak existovat s extrémní bolestí ,doktori prý vycerpali vsechny moznosti.Poradte jak s tím mám žít dál (v paměti mám utrpení otce a teď matky(mladí prarodiče).Sama mám rodinu,dceru,která si neuzila moc zdravou babičku ani ostatní prarodiče a manžela,který má sám velkou rodinu a nejsou moc v kontaktu ani ve shodě (4sourozence padesátníky s rodinami) a nám není moc oporou v opakovaných podobných situacích v zivote(spolu jsme 17let).Já mám bratra (máme složitý vztah vzájemný jako nasi rodice,vše je hodně řešené emočním tlakem)mě bude 42let,bratrovi 45let,ale dokážeme se střídat v péči o mamku,aby nebyla v nemocnici, můj manžel48let se nestaral o svého otce v poslednich měsících života (r.2019 umřel na jaře)starala se segra,maminka jeho žije,ale poslední rok se viděli jen na pohřbu a nejede za ní ani s dcerou.Manzel nechápe závažnost situace a je to pro mne zklamání a též pro dceru,nemá to řešení,je to mezi nami velká překážka a nejistá doba nese rizika ve vztahu!Jak mám prosím zůstat duševně a tělesně zdravá!N.
Dobrý den, Nicol,
to je opravdu velká tíže, kterou nesete, a velká ohrožení, kterým čelíte. Je dobře, že jste si toho vědomá. Nezůstávejte v téhle těžké situaci sama. Určitě by to chtělo vyhledat pro sebe samou profesionální podporu a pomoc. Čelíte srdnatě dlouhodobé hrozbě a zátěži nemocí ve Vaší širší rodině. Nebuďte na to sama. Potřebujete také hledat a nacházet odpovědi na velké otázky života, které Vás atakují těmi nemocemi Vašich blízkých. A navíc potřebujete i získat nadhled a správný úhel pohledu na situaci Vašeho manželství, aby tato krize Váš vztah s manželem nejenže neohrozila, ale naopak, v důsledku nakonec posílila a prohloubila. Potřebujete pro sebe hledat a nacházet zdroje síly, energie, potřebuje najít vhodné způsoby celkové regenerace k obnovování sil, které vydáváte ve prospěch svých milovaných a blízkých. Nesmíte přece ohrozit své vlastní zdraví a psychickou stabilitu, ať už kvůli sobě samé, tak i kvůli těm svým nejbližším.
Unesla jste toho hodně, jste odolná a hodně vydržíte, ale právě proto potřebujete i Vy oporu a pomoc, abyste se mohla vyrovnat s těmi nároky, které na Vás toto životní období klade. Nevím, kde bydlíte a jak je tedy pro Vás dostupná psychologická péče, ale velmi Vám doporučuji, abyste ji vyhledala a dopřála si ji, abyste mohla zůstat duševně i tělesně zdravá.
Váš Jiří Černý