Jak nás vnímá umírající?
Vážený pane doktore, paní doktorko,
obracím se na Vás s dotazem, ohledně vnímání umírajícího. Moje maminka - 48 let, zemřela před 2 měsíci. Diagnóza zněla karcinom prsu s metastázemi do plic, skeletu, mozku... Celou dobu, co jsem se o ni doma starala, brala středně silné morfium. Poté,co se její stav zhoršil, metastáze na mozku se začaly zvětšovat, tak pouze jen ležela na nemocničním lůžku. Ve čtvrtek, kdy jsem tam za ní byla naposledy - den před smrtí - byla s takovém stavu, kdy jen ležela, z úst jí šla pěna, chroptěla a třásla se. Prosím Vás, myslíte si, že i když byla pod silnými dávkami morfia, že vnímala mou přítomnost? Neustále mám tento obraz před očima a nevím,jak se toho zbavit. Bojím se, že strašně trpěla ve strašných bolestech.
Děkuji Vám mnohokrát, s pozdravem.
Ptáte se nás, jak umírající vnímají přítomnost blízkých a zda Vaše maminka trpěla před smrtí bolestmi.
Dobrý den, Adélo.
odpověď není jednoduchá a ani nemůže být příliš konkrétní, stav Vaší maminky nedovedu z písemného dotazu posoudit. Mohu Vám ale obecně popsat, jaké jsou naše zkušenosti.
Vnímání umírajícího člověka je pozměněné, dalo by se říci, že k němu tolik „nedoléhá hluk okolního světa“, umírající je více ponořen do sebe, kontakt s okolím je omezený a žije spíše svým vnitřním životem. Ač je vnímání i komunikace se světem minimální, rozhodně to neznamená, že umírající člověk své okolí nevnímá, není jím ovlivněn a není pro něj důležité. Naopak. Důvěrně známé prostředí a blízkost osob mu může dodávat pocit klidu a bezpečí, který třeba nedovede vyjádřit, ale můžeme na něj usuzovat z reakcí umírajícího – zklidní se mu dech nebo tepová frekvence, zmírní se bolesti aj. V posledních fázích života, ale už ani tyto známky nemusí být přítomné, tělo zápasí o poslední dechy a může se zdát, že vůbec nevnímá. Upřímně řečeno, nemůžeme přesně zjistit co se s umírajícím v jeho posledních chvílích děje, ale předpokládáme a z dlouholetých pozorování pečujících lze usuzovat na to, že blízkost známého člověka je pro umírajícího důležitá a dodává mu, třeba i nevědomý, pocit klidu a bezpečí.
Chápu, že Vás poslední návštěva maminky, tak jak ji popisujete vyděsila a nemůžete se zbavit strachu, zda netrpěla. Opravdu nedovedu posoudit, co se s Vaší maminkou přesně dělo, ale příznaky, které popisujete se před smrtí mohou vyskytnout a při správné léčbě nemusí působit umírajícímu utrpení. Morfium mezi takové tišící léky patří. Do jaké míry Vás maminka vnímala nelze říci, jistě to nebylo vnímání plné, jako při běžném hovoru. Ale jak už jsem psala výše, duševní rozpoložení umírajících je zcela jiné než naše, mnohdy nemohou slovy vyjádřit emoce, ať už kladné nebo záporné. Přesto, i když je vnímání reálného světa snížené, je pro nemocného přítomnost blízkých velice důležitá. Proto je určitě dobře, že jste svoji maminku navštívila.
Přeji Vám mnoho sil v těžkém období, doufám, že se Vám podaří brzy zármutek alespoň částečně překonat a vrátí se Vám i vzpomínky krásné a příjemné.
S pozdravem
Jana Michlová
Dotaz zodpovídá
