Jak může lékař pomoci v posledních chvílích života?

Když jsem přišel do hospice, měl jsem ze situace, kdy již nemůžu zachránit život pacienta, ještě stále strach. A to i přes zkušenosti geriatra. Možná to chce — jak jsem postupně pochopil — víc než lékařské zkušenosti. Možná to chce celého člověka. Umět někoho vyslechnout a nabídnout mu pomocnou ruku pro hlavně spirituální bolest — mnohdy pak sice není využito, ale už ta slova pomáhají. Vždy cítím ve chvíli, kdy nemocný umírá a já jsem jeho lékař, velikou pokoru — k životu, ale i smrti, k mému povolání. Nesmírně si vážím důvěry, kterou mně v takové chvíli nemocný a jeho blízcí dávají. Ta ale nevznikne sama. Pokud se podíváte, co jsem napsal jako úvod pro lékaře na web, najdete tam řadu doporučení. Vypadají jako fráze, stokráte omílané, ale také stokráte v praxi neužívané, nefungující. Já jimi prošel a procházím a cítím, že mají svůj smysl. Pokud se tedy ptáte: “Jak může praktický lékař pomoci pacientovi v posledních chvílích života?”, já si Vám dovolím odpovědět: mnohdy jen svou přítomností, převzetím části bolesti, profesionální komunikací s nemocným a jeho blízkými (kterou se ale stále musíme učit), dobrou léčbou tělesných symptomů a v neposlední řadě tím, že vlastně je lékařem se vším všudy a důvěru — to ohromně cenné na našem povolání — si od nemocného zaslouží. Děkuji Vám za tento dotaz.

S úctou

Ladislav Kabelka