Dcera je po autonehodě tři týdny v bezvědomí, převezli ji jinam bez našeho souhlasu. Je to standardní?
Dobrý den.
Dcera měla těžkou autonehodu kromě spousty vnitřních zranění i poranění mozku je již tři týdny v bezvědomí ležela na ARU po třech týdnech nam řekli ze pro ni jiz více nemůžou udělat a bez jakéhokoli souhlasu ji převezli na JIP do jine nemocnice že tam pro ni můžou udělat více například cvičení atd Bohužel v nové nemocnici nam řekli ze na cvičení nemaji penize je tohle standardní postup? mame nějaké pravo se nějak bránit nebo shánět svého fiziateraputa dekuji za odpověď nikdy jsem nic podobného nemusel řešit tak nemám žádné zkušenosti na co ma a nebo nema pravo děkuji
Vaše dcera měla vážnou dopravní nehodu s život ohrožující komplikací. Po 3 týdnech byla přeložena na jiné pracoviště a vy se ptáte, za je to správný postup bez souhlasu blízké osoby a zda jde o standardní postup.
Vážený Jirko,
pacient v našich podmínkách má ze zákona nárok na péči, kterou potřebuje. Tedy je povinností zdravotnického zařízení pacientovi zajistit péči, kterou potřebuje, případně pacienta přeložit na pracoviště, které takovou péči může poskytnout. Zároveň to také znamená, že pokud pacient již nepotřebuje určitý typ specializované péče, je zcela na místě pacienta přeložit jinam a není potřeba žádného souhlasu. Indikaci ke konkrétnímu typu a rozsahu péče určuje ošetřující lékař. Pacient s akutní, život ohrožující komplikací bude čerpat péči na pracovišti ARO a po stabilizaci, kdy již tuto superspecializovanou péči nepotřebuje, bude přeložen na pracoviště jiného typu tak, aby mohl čerpat péči, kterou potřebuje. Pokud dcera potřebuje rehabilitaci, je povinností poskytovatele ji zajistit — budˇ z vlastních zdrojů nebo překladem na jiné pracoviště. Tak zní předpisy. Realita je pochopitelně trochu odlišná a v praxi narážíme na nedostatek kvalifikovaného personálu. Doporučuji vám obrátit se na vedení oddělení nebo nemocnice, případně na nemocničního ombudsmana a pokusit se dojednat další postup.
Domnívám se také, že je velmi důležité získat reálný pohled na zdravotní stav dcery a pravděpodobný vývoj do budoucna. Co reálně lze, a co nelze očekávat. Od odhadů se následně odvíjejí reálná očekávání — medicína není černobílá a vždy se v ní pohybujeme s určitou mírou pravděpodobnosti a nejistoty. Rozhovory o tom, co u podobných poranění lze a co nelze očekávat bývají velmi náročné. Pro blízké, ale i pro profesionály. Co tedy rehabilitace pro dceru, resp. pro vývoj jejích zdravotního stavu znamená? Co dceři přinese? Co lze očekávat? Na základě těchto očekávání je pak možné dojednat rozsah péče, který bude pro dceru přínosem.
Přeji vám i dceři, aby další vývoj byl jen k lepšímu.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová