Během týdne mi zemřeli rodiče a babička, nyní po dvou letech se stupňuje zármutek mého tehdy pětiletého syna. Co dělat?
Dobrý deň, v roku 2019 nám v priebehu týždňa zomrel dedo, babka (moji rodičia) a starká. V tedy môj 5ročný syn nebol na pohrebe, dopredu sme mu hovorili, ze stari rodičia sú chorý a môžu zomrieť. Teraz po 2rokoch sa stupňuje jeho smútok, 2x týždenne pred spaním plače že mu chýba dedo a všetci čo mu zomreli. Aj iný smútok vyjadruje tým, že mu chýba dedo. Nechce ostať ani chvíľu v byte sám, keď som išla vyniesť a nechala ho na 5min. doma, našla som ho uplakaného (odpoveď zas bola, že mu chýba dedo).Včera povedal, že je škoda, že ľudia nežijú večne, že nechce aby sme zomreli. Neviem, či navštíviť psychológa, alebo to prejde časom. Keď sa pýta, rozprávam s ním o smrti, že to je kolobeh života, o dedovi akí bol, čo mal rád a pod.
Veĺmi pekne ďakujem za odpoveď
Dobrý den,
je mi líto, že Vás potkalo tolik ztrát najednou.
Nejsem na dálku schopná určit, co všechno může přispívat k smutku Vašeho syna, ale dovolím si Vám poskytnout různé možnosti.
Váš syn je ve věku, kdy se děti přirozeně o smrt zajímají. Je možné, že se nyní věnuje tomuto tématu a nejlepší způsob, jak k němu přistoupit je přes Vaše blízké zemřelé. Určitě je velmi důležité, že mu o koloběhu života povídáte a také mu připomínáte důležitost života Vašeho tatínka vyprávěním o něm. Pochopení, že naši zemřelí pokračují v nás a našich životech, může být pro děti důležité. Stejně jako děti potřebují jasně vysvětlit, co smrt je a že život zde začíná a končí. Děti v jeho věku prožívají kolem porozumění konečnosti života někdy úzkost a potřebují utěšit a zároveň ujistit, že je to tak v pořádku. Někdy toto období trvá poměrně dlouho, třeba i několik měsíců. Možná by mohlo pomoci, kdybyste ho nechala vyprávět o tom, co ho děsí, jestli má nějaké představy, co by se mu mohlo stát. To ovšem vyžaduje velkou trpělivost, laskavost a hlavně práci s vlastním strachem, protože děti často oslovují to, čeho se velmi bojí i dospělí.
Také může hrát roli, že se možná Váš syn potřebuje ještě se zemřelými rozloučit. Už k tomu dorostl a říká si tak o nějaký rituál a uctění památky zemřelých. Můžete ho podpořit v tom, aby dědovi nebo ostatním nakreslil obrázek, který můžete spolu odnést na hřbitov, někdy zapálil svíčku nebo mu u hrobu zazpíval písničku, případně vyprávět jakoby dědovi o rodině nyní, jak ji už děda nemůže vidět.
Další možnost je, že se v životě Vašeho syna nyní odehrává něco náročného a jeho obavy a smutky se „promítají“ do smutku po dědečkovi. Tento smutek umí pojmenovat a může mu sloužit jako ventil pro jiné, ještě neuchopitelné trápení.
Návštěvu psychologa bych Vám doporučila, pokud se do 3 měsíců nic nezmění, nebo budete mít pocit, že zlepšení synova stavu není ve Vašich rukách, případně kdykoliv, když budete potřebovat podporu pro zvládání synových pocitů. Jeho smutek se týká i Vašeho smutku, a když budete potřebovat, aby ho nějakou dobu nesl někdo s Vámi, může syn pracovat s psychologem a Vám by se mohlo ulevit.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
