Babička zemřela doma po krátké nemoci. Na co vlastně zemřela? A mohli jsme postupovat jinak?

Odpověď na dotaz ze dne 7. 1. 2024 zobrazit původní dotaz

Dobrý den,
Před pár dny nám zemřela babička(88) Babička byla 16 let po mozkové příhodě na půl ochrnutá. Moje matka ji opatrovala. Babička po dobu těch 16 let neměla výraznější zdravotní problémy( 2 roky zpátky polypy ve střevech) v prosinci bohužel byla 3x v nemocnici kvůli vyprázdnění. Lékaři přišli na reflux , a problémy se střevy jen dieta a tím, že babička není mobilní, tak se jí nehýbou střeva a má tyto problémy. Před Vánocemi byl u ní ještě ošetřující lékař, protože si babička stěžovala na nesnesitelnou bolest zad. Lékař ji ,,opichal záda” a dostala morfiové náplastí. Jeho diagnóza byla revmatické uzlíky. 26. prosince babička začala být trochu dezorientovaná. Pořád křičela, že ji ty záda hrozně bolí. Matka ji polohovala každou čtvrt hodinu, snažila se ji ulevit různými mastičkami od bolesti. 27. prosince jsem u ní byla na návštěvě i já, babička jakoby chvílemi se dívala skrze mě. Když jsem zvýšila hlas tak mi odpověla na otázku. 2x denně ji měřili tlak. 28. prosince začala babička hůř dýchat. Matka zavolala sestřičku z charity a ta řekla že to vypadá na zápal plic a nějaké změny na mozku. Babička byla každým dnem víc a víc dezorientovaná. Od 30. prosince babička nechtěla jíst ani pít. Do 2. ledna pořád jen křičela ,,bludy”( bože.. pomožte mě, dokonce v noci volala na svého mrtvého bratra) ale když se ji matka zeptala, jí něco bolí, tak odpověděla ne. Dívala se do jednoho místa, ale vždy, když do ní ,,žduchla” , tak se babička probrala a odpověděla ji. Každým dnem jsme viděli změnu k horšímu. Od 2. ledna babička už nereagovala, pořád pospávala. Ten den přišel její lékař a říkal, že se blíží její konec. Ale o diagnóze nic neříkal. 3. ledna babička už jen občas otevřela oči, byla v naprostém klidu.4. ledna o půl páté ráno babička zemřela. Matka ji držela za ruku, babička 3x hluboce vydechla a odešla. Jsme rádi, že babička zemřela doma v kruhu svých milovaných nejbližších. Ale pořád se na honí v hlavě myšlenka. Mohli jsme pro ji udělat něco jinak? Ale co kdyby zemřela sama v nemocnici? Jak dlouho tady ještě mohla být? Nikdo nám k tomu nic neřekl, proč vlastně zemřela? Jestli jí tak postupně selhávalo tělo už od toho prosince.
Topíme se v myšlenkách.

Mockrát Vám děkuji za odpověď.

Mam

Píšete, že Vaše osmaosmdesátiletá babička byla ochrnutá po mozkové příhodě, špatně se pohybovala, potřebovala dopomoc, ale jinak nebyla známá další onemocnění. Během posledního měsíce se zdravotní stav začal zhoršovat, nejprve byla opakovaně v nemocnici, poté začala mít bolesti zad, byla zmatená, stav se dále zhoršoval, byla vyšetřena lékařem doma. Za několik dní babička doma zemřela. Nyní se ptáte, zda bylo možné postupovat jinak a jaká vlastně byla příčina smrti.  

Dobrý den, 

dovolte mi v první řadě vyjádřit lítost nad ztrátou, kterou Vy a Vaše rodina prožíváte. Zároveň bych chtěl ocenit péči Vaší rodiny, díky které mohla Vaše babička být doma dlouhé roky i se špatnou pohyblivostí a mohla tam zůstat i v závěru života.

Pochybnosti a nejistota často úmrtí blízkého provází, tím spíše, pokud bylo úmrtí nečekané a od lékaře jste se o tomto riziku dozvěděli až krátce před smrtí. Bohužel se bez znalosti veškerých podrobností nemohu k průběhu onemocnění a léčby Vaší babičky vyjádřit zcela konkrétně, pokusím se odpověď v obecnější rovině, snad to pro Vás bude i tak nápomocné. 

Přemýšlíte, zda jste mohli v dané situaci postupovat jinak. Bohužel každé významné rozhodnutí spojené se zdravotním stavem s sebou nese tíhu pochybností, co by mohl přinést opačný postup, a nikdy není možné mít stoprocentní jistotu. Když pacienty tímto rozhodováním provázíme, snažíme se klást důraz na jejich hodnoty a přání. Pokud tedy váháte, zda bylo správné zůstat s babičkou doma a nejezdit do nemocnice, považoval bych za důležité zvážit, co by si ona sama pro sebe v takové situaci přála. Většina lidí si přeje závěr života prožít doma a se svými blízkými a Váš postup jí to umožnil. Pokud by toto rozhodnutí bylo v souladu s jejími postoji, tak jak jste ji za celý život znaly, přišlo by mi to naprosto v pořádku. Obava, že by mohla zemřít i po převozu do nemocnice, mi přijde oprávněná. Zda by jí při brzkém převozu do nemocnice bylo možné život prodloužit, je bohužel čistě v úrovni spekulací a nemohu na to zodpovědně dát odpověď, byť lidsky rozumím Vaší nejistotě. 

Dále se ptáte, co vlastně bylo příčinou smrti. To je bohužel také otázka, na kterou takto na dálku nemohu dát jasnou odpověď. Obtíže, které uvádíte, tedy bolesti a poté zmatenost střídanou útlumem vědomí, mohou doprovázet velkou řadu onemocnění u seniora ve věku a konstituci Vaší babičky. Zda mohlo jít o zápal plic, jak Vám sdělila zdravotní sestra, by z mé strany byla také jen spekulace. V obecné rovině mohu říci,  že zápal plic u člověka vyššího věku, se špatnou pohyblivostí a po mozkové mrtvici skutečně může být tak závažný, že vede ke změnám vědomí a nakonec i ke smrti. Píšete, že lékař ji vyšetřil v posledních dnech a vyslovil podezření, že Vaše babička umírá, ačkoliv nesdělil přesnou příčinu. Pokud závěr života probíhá postupně, tak jak tomu zřejmě bylo u Vaší babičky, dochází v posledních dnech k určitým změnám, které lékař může rozpoznat. Tyto změny (například změny vědomí, spavost, nepravidelné dýchání, změny v tváři a na kůži) zpravidla nejsou specifické pro konkrétní příčinu. Zároveň jsou pro proces umírání charakteristické natolik, aby vedly lékaře k podezření, že se nemocný v závěru života nachází. V takové chvíli jsou již změny zpravidla nevratné a ani nemocniční léčba nemůže proces umírání zastavit.

Jak už jsem předestíral v úvodu, nemohu takto na dálku a bez znalostí všech podrobností odpověď na Vaše otázky s jistotou. Nejvíce informací o jejím zdravotním stavu má její lékař, který znal její stav dlouhodobě a měl možnost ji v posledních týdnech opakovaně vyšetřit. Chtěl bych Vás a Vaši maminku proto povzbudit k otevřenému rozhovoru s jejím lékařem, který může nejlépe celou situaci zhodnotit a pomoci Vám některé z Vašich pochybnosti rozptýlit. Zároveň ani on vám nemůže vše potvrdit se stoprocentní jistotou, jen s větší mírou pravděpodobnosti než nyní já.  Určitá míra nejistoty ale bohužel k závažným medicínským otázkám vždy patří. 

S úctou

Matěj Knopp

Dotaz zodpovídá

MUDr. Matěj Knopp

lékař

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz