Babička po mozkové mrtvici leží v těžkém stavu na LDN. Je péče o ni adekvátní zdravotnímu stavu?

Dobrý den paní Oberšlíková,

ptáte se, jestli je v pořádku péče, kterou dostává Vaše 83 letá babička, ležící na LDN, jejíž stav se zkomplikoval infekcí COVID a následně mozkovou mrtvicí. Z Vašich slov vnímám nedůvěru v to, že je o babičku dostatečně postaráno. Máte obavu, že péče o ni je neadekvátní, protože nebyla přeložena na lůžko akutní péče a napojena na monitory. Nejde Vám do hlavy, že Vám bylo sděleno, v jak vážném stavu babička je, a přitom se péče o ni nijak nerozšířila. Vnímáte to jako čekání na smrt a z Vašich slov cítím, že Vás zvolený postup lékaře přinejmenším zaskočil, možná spíše zklamal.

Ptáte se, zda je takový postup vůbec možný. Bohužel Vám musím odpovědět, že taková situace a takový postup možný je. Pokud je to skutečně tak, že Vaše babička prodělala tak těžkou mrtvici, že není při vědomí a nekomunikuje a pokud lékař usoudil, že v důsledku této komplikace Vaše babička umírá, tak rozhodnutí, že nebude zatěžována transportem na akutní lůžko, bylo nejspíš správné. Samozřejmě nemůžu situaci zhodnotit zcela objektivně takto na dálku. Můžu Vám jen potvrdit, že lékaři rozhodují o postupu zejména podle toho, co konkrétnímu pacientovi v konkrétní situaci může reálně pomoct a zlepšit jeho stav. Je pochopitelné, že je to vše pro vás velmi těžké a bolestné. Je těžké vidět, že není možné blízkého a milovaného člověka zachránit. Ale pravdou je, že i když je medicína velmi pokročilá a máme k dispozici spoustu přístrojů, monitorů i zařízení, které dokážou prodlužovat život mnohdy i po dlouhou dobu, neznamená to, že ze všech těchto postupů a vymožeností profituje každý pacient. Není možné je použít v každé situaci, protože bychom u některých lidí takovým postupem prodloužili umírání a výrazně zhoršili komfort v závěru života. To, že umírající pacienti nejsou napojeni na přístroje, neznamená, že lékařům nestojí jejich život za záchranu. Naopak, může to znamenat, že se lékař zamyslel nad tím, co pacienta v situaci, kdy jeho tělo slábne a orgány se postupně vypínají, co nejméně zatíží. Aby čas, který je sice nejspíše velmi krátký, byl pro umírajícího co nejklidnější. I kdyby byla babička transportována jinam, postup lékařů akutní medicíny by nejspíš nebyl jiný a cesta a přesun jinam by jí mohl velmi ublížit. To, že pacientovi uměle neprodlužujeme umírání, neznamená, že jen čekáme na smrt a pacienta zanedbáváme, či opouštíme. Ano, očekáváme, že smrt přijde velmi brzy, ale můžeme mu umožnit, aby se s ním jeho blízcí mohli rozloučit, říct mu to, co je důležité. To, že Vás k babičce pustili je tím nejlepším, co jí lékař mohl poskytnout, pokud babička umírá. Pokud by babička měla nějaké potíže a byla v nepohodě určitě budou i na LDN schopni podat léky k úlevě. Tak, aby babička netrpěla. To je totiž nyní hlavním cílem péče o ni.

Moc mě mrzí, že Vás nemohu lépe utěšit. Že jste rozhořčena, nešťastná, smutná a třeba i naštvaná, je naprosto v pořádku. Děje se něco, co přišlo náhle a nečekaně a hodně Vás to bolí. Člověk se cítí bezmocný a nepřestává hledat cesty, jak by mohl tu hroznou situaci změnit. Ale bohužel, lidé jsou smrtelní a staří lidé velmi křehcí. Někdy stačí i velmi málo a organismus, který už nemá mnoho rezerv, může velmi náhle přejít do procesu umírání.

Je jisté, že máte babičku moc ráda a ona to velmi dobře ví a cítí. To je to nejdůležitější, z čeho může v závěru života čerpat. To jí lékař žádným přístrojem, hadičkou ani lékem nemůže dát.
Přeji Vám hodně sil do těžkých dnů. Kéž můžete čerpat ze všeho krásného, co jste s babičkou prožily a kéž Vám to, co Vám dosud dala, pomůže překonat bolest z jejího odchodu.

S úctou,

MUDr. Katarína Vlčková