Babička má mnoho různých zdravotních potíží. Kam jí vzít na dobré vyšetření?
Dobrý den,
potřebuji vážně poradit. Dnes je babičce 86 let, žije s dědou v jedné domácnosti, máma obden dojíždí. Je cca 2 roky po zlomenině krčku, užívá chodítko, stejně tak děda před rokem. Děda je v "dobré" kondici, babička se velice horší. Pár měsíců má intenzivní problémy s polykáním, bolestí dutiny ústní (zuby, krk, rty...). Před pár měsíci vytržen zub, lékařka nezjistila nic zásadního. Má "lehčí" cukrovku, nižší tlak, dietu na odebranou slinivku a dietu (léky) na žlučník. či opačně... Je zesláblá, z omáček už přešla na nutridrinky, jinou potravu téměř nepřijímá. Častěji polehává a více spí, je pravděpodobně i trochu dehydrovaná. Navíc má neřešenou "tříselnou" kýlu, která ji zřejmě též bolí. Dvě tři zmatené epizody též měla. Není obézní, spíše křekhká, ne vyhublá. Každopádně si myslím, že by mohla být v mnohem lepším stavu při nějaké lékařské či jiné pomoci. Pomozte mi radou, co s ní? Kam na opravdové vyšetření, jak jí zbavit zbytečné bolesti a umožnit jí ještě pár let jíst a žít. Nemocnice se klasicky bojí, ale kdyby jsem věděla, kde se o ní dobře postarají, přivezeme jí. Nebo je možné někde něco zaplatit? Opravdu trpí a dost nás to trápí, nemusela by nás ještě opouštět. Prosím poraďte!!! Děkuji za jakýkoli typ či doporučení na zdr. zařízení, s pozdravem vnučka Marta.
Dobrý den, paní Marto,
Vaše babička se léčí s cukrovkou, má potíže se žlučníkem a se slinivkou, je po zlomenině krčku stehenní kosti a vytržení zubu před pár měsíci, trápí ji tříselná kýla, kterou má už delší dobu, a zásadním problémem jsou už několik měsíců trvající potíže s polykáním pro velké bolesti krku a pusy a s tím i omezení v příjmu potravy a postupné „chřadnutí“ s úbytkem sil, snížením denní aktivity, dehydratací, nízkým tlakem. Potřebujete poradit, jak babičce zajistit vhodnou zdravotní péči tak, aby netrpěla a aby o ni bylo dobře postaráno.
Nastínila jste několik problémů, které spolu úzce souvisí.
Má odpověď bude trošku obecná, vzhledem k tomu, že Vaší babičku neznám, nevím, jak vypadá, nevím, jaké léky přesně užívá, proč měla operovanou slinivku, jaká vyšetření už v souvislosti s poruchou polykání podstoupila a hlavně, jak se ona sama ke svým problémům staví. Při hledání řešení bych postupovala od konce, tedy nejprve si s ní promluvila o tom, co by si ona sama přála. Jak říkáte, nemocnice se bojí. Otázka je, čeho konkrétně se bojí. Jestli prostředí nebo bolestivých vyšetření, možnosti závažné diagnózy či náročné léčby. Důležité je zjistit, co ji nejvíce trápí a co by chtěla nejdříve řešit. Zda je to bolest anebo úbytek sil a ztráta soběstačnosti. S vyšetřováním a natož hospitalizací totiž musí především souhlasit.
Bolesti v dutině ústní by měl vyšetřit opět stomatolog. Jestli babička byla u zubařky před několika měsíci, situace už se mohla změnit a to, co nebylo viditelné, by se už po několika měsících mohlo projevit. Potíže s polykáním se vyšetřují podle lokalizace problému či bolesti. Buď na oddělení ORL, kde vyšetří krk až do oblasti hrtanu, pokud jsou bolesti níž a spolknuté sousto vázne až v oblasti jícnu, provede se esofagogastroskopie na gastroenterologii. Problém může být i v oblasti krku mimo polykací cesty, kdy dochází k útlaku zvětšenou štítnou žlázou nebo jiným patologickým útvarem. To by bylo viditelné například ultrazvukem. Kýlu posuzuje a její řešení hodnotí chirurg. Pro zjednodušení a urychlení celého procesu by tedy byla výhodná hospitalizace, nejspíše na interním oddělení, odkud by babičku mohli poslat ke konziliárnímu vyšetření na konkrétní specializovanou ambulanci. Pokud by babička souhlasila, budete se muset obrátit na jejího praktického lékaře, aby napsal doporučení, případně sanitku k převozu. Nevím, z jaké části republiky pocházíte a kde by se o babičku dobře postarali, Vám tedy nedokážu poradit. Zkušenosti mých pacientů jsou skutečně různorodé a obecně bych řekla, že lidsky vstřícnější bývají menší nemocnice, kde není personální tíseň a lékaři i sestry mají na pacienty více času. Ale proto, aby se podařilo zvládnout všechna potřebná vyšetření co nejrychleji a nejjednodušeji, bez zbytečných přesunů, není úplně malá nemocnice vhodná. Ideální by bylo, kdyby na interním oddělení byla i možnost endoskopického vyšetření a v nemocnici by byla k dispozici také chirurgie, ORL oddělení a stomatologie. Pokud byste chtěli babičku odvést do nemocnice bez doporučení praktického lékaře, tak Vám trošku hrozí, že babičku vyšetří jen v nejbližší či spádové nemocnici. Přesto, že už byla spádovost nemocnic zrušena a pacient by měl mít právo na volbu zdravotnického zařízení, často se stává, že nemocnice přijímají jen pacienty ze svého okolí, obzvlášť pokud mají lůžkovou tíseň.
Pokud by se babička hospitalizaci či ambulantnímu vyšetření bránila a vy byste chtěli respektovat její přání být doma, budete mít k dispozici opět praktického lékaře, který by měl babičce zajistit léky na bolest a případně zdravotní sestru agentury domácí péče, která by k babičce dojížděla podle potřeby a pomohla by jí s podáváním léků, měřením glykémie, které by se při menším příjmu stravy hodilo k případnému snížení dávek léků (nevím, zda babička užívá inzulín nebo tabletky), měřila by tlak, případně, pokud by bylo zapotřebí, pomohla s hygienou či podala infuzi k zavodnění. V takovém případě je nejdůležitější, aby ve Vás babička měla oporu, aby věděla, že její volba je pro Vás nezpochybnitelná, aby necítila nátlak či nesouhlas nebo odsuzování. Moc jí pomůže, když bude vědět, že jste tam pro ni i ve chvílích, kdy není možné situaci vyřešit či zvrátit. Zásadní, v čem ji budete moct podpořit, je minimalizovat utrpení důslednou kontrolou bolesti ve spolupráci s praktickým lékařem a respektováním toho, co zvládne a snese a co si přeje, obzvlášť ohledně stravování. Samozřejmě její náhled a schopnost činit rozhodnutí můžete zhodnotit jen vy, a pokud se sama rozhodnout nezvládne, musíte postupovat dle vlastního uvážení.
Přeju Vám mnoho sil do nelehkého rozhodování a vytrvalost při péči a doprovázení babičky.
S úctou
MUDr. Katarína Vlčková
Dotaz zodpovídá
