Po ztrátě tatínka a později dědečka se mi zhroutil svět, jsem smutná a nemám pocit radosti. Jak získat zase radost ze života?
Dobrý den, půjdu rovnou k věci. Před 5 lety mi náhle zemřel milovaný tatínek,bylo mu 51 let, byl moje všechno a mě se náhle rozbil svět. Bolelo to tak moc, že jsem si myslela, že zemřu žalem. takovou bolest jsem v životě necítila. byla téměř hmatatelná. Nepřestalo to bolet, ale časem to nebolelo tak moc. Před rokem mi zemřel můj milovaný dědeček a mě se svět zhroutil znovu. Dřív byly dny, kdy mi bylo lépe a občas hůř. Nyní je to nopak. Dnů kdy mi je dobře je málo. Mám milujícícho manžela a maminku, která mě s mým mužem je obrovskou podporou, nicméně mě to nečinní štastnozu, ačkoliv to není jejich vina. Stále se vracím do dob kdy tu táta a děda byli , rekapituluji a mám plno výčitek, ikdyž jsem snimi byla témeř denně. Nevím co dál, nevím co se sebou a co mám dělat. Beru léky na úzkost, ale necítím nijak úlevu. Jsem introvert, a pro okolí jsem divná, protože jsem smutná. Je mi to hodně vyčítáno, nedokážu se proti těmto absurdním tvrzením bránit. Mám pejska, se kterým mi je nejlíp. Chtěla bych najít zase chut do života, ale bojím se, že moje hlava snese jen něco a že jsem ve fázi, kdy už si štěstí ani radost neumím nijak představit. Děkuji za odpověd.
Píšete, že Vám před 5 lety náhle zemřel milovaný tatínek. Po ztrátě tatínka jste cítila ohromnou bolest a žal. Před rokem Vás potkala další ztráta, milovaného dědečka. Píšete, že se Vám zhroutil svět, stále vzpomínáte, rekapitulujete, máte výčitky. Cítíte se smutná a je málo dní, kdy je Vám dobře. Léky na úzkost také nepřináší úlevu. Máte velkou oporu u nejbližších, ale ani to nepomáhá. Okolí Vás zatěžuje výčitkami, kterým se nedokážete bránit. Nejlépe se cítíte se svým pejskem. Chtěla byste zase najít chuť do života, mít radost, ale nedokážete si to představit.
Dobrý den,
mohu si jenom představovat, jak moc těžké pro Vás muselo být ztratit milovaného tatínka. Byl Vám velmi blízký, o to těžší musela být jeho ztráta obzvlášť, když zemřel náhle, pravděpodobně nečekaně, bez možnosti se rozloučit. Popisujete pocity obrovské bolesti a žalu nad jeho ztrátou a i když se časem stala bolest snesitelnější, stále přetrvávala. Zdá se, že jste se ještě nestačila srovnat se ztrátou tatínka, když Vám do života vstoupila další ztráta, milovaného dědečka. Možná jakoby se tak znovu otevřela bolavá nezhojená rána, ke které přibyla další. S tatínkem a dědečkem jste měla blízký láskyplný vztah. Vídali jste se téměř denně, což je něco nesmírně cenného a není samozřejmostí. Zároveň tak po nich ale muselo zůstat velké prázdné místo.
Truchlení je proces, který trvá různě dlouho, ať už se jedná o týdny, měsíce, ale i roky. Zároveň bývá provázeno pocity smutku, sklíčenosti, silnými emocemi. Může to být velmi vyčerpávající a dlouhé. Je také časté, že se pozůstalí cítí velmi sami, nepochopení. Okolí často nereaguje způsobem, který pomáhá, ale naopak zraňuje. Truchlení je také velmi individuální a není žádný správný způsob, jak by mělo vypadat. Pokud ale významně a dlouhodobě zasahuje do běžného fungování, pak je dobré vyhledat pomoc.
Stále se Vám vrací vzpomínky, kdy tu tatínek s dědečkem byli. Rekapitulujete a máte výčitky. Výčitky svědomí jsou něco, co se v procesu smutku objevuje velmi často. Zejména u náhlého úmrtí, kdy často zůstává něco nedokončené, nevyřčené, kdy nebyla možnost se s blízkým rozloučit. Může se také objevit i zvětšená úzkostnost, strach o blízké nebo vlastní zdraví. Je dobré, když člověk na tyto pocity není sám a má možnost je sdílet s druhými.
V situaci, kdy není možné se s blízkým rozloučit ještě za jeho života, je možné tak udělat i později ve formě nějakého rituálu. Lze například napsat dopis, který pak můžete spálit, pomyslně poslat do nebe na létajícím balónku nebo po řece, zapálit svíčku či něco úplně jiného, Vám blízkého.
Píšete také, že je Vám nejlépe s Vašim pejskem. Představuji si, že Vám možná pejsek nabízí blízkost, bez ptaní a nároků, bezpodmínečné přijetí a lásku. Možná je to, co Vám nyní chybí ve Vašem okolí.
Ať už je to jakkoliv, ráda bych Vás podpořila v tom, abyste na své trápení nezůstávala sama. Obrátit se můžete na psychoterapeuta nebo poradce pro pozůstalé, který Vám může pomoci tímto náročným obdobím projít.
Přeji Vám, abyste pro sebe nalezla podporu a pomoc, kterou potřebujete, mnoho sil a naděje do dalších dní.
Olga Stránská
Dotaz zodpovídá
