Dceři náhle zemřel otec, se kterým měla krásný vztah. Teď pořád brečí a nechce chodit do školy. Pomohlo by jí zůstat doma?
Před Vánoci náhle dceři zemřel otec. Dcera měla se svým tatínkem Krásný vztah. Dcera má 14 let.Vánoce u nás neproběhly, dcera to v sobě popřela,ale od nového roku kdy na Silvestra nebouchala s tatínkem ohňostroj se zhroutila. Pořád brečí téměř nespí chodím do práce na pátou vždy ji dám pusu, ale hned je vzhůru. Prosí mne že nechce chodit do školy protože, tatínci si vyzvedávání děti. Všichni se baví o vánocích a jedna paní učitelka ji začala dávat na jevo, že není žádoucí aby na tělesné výchově nedala maximum ze sebe jen kvůli osobním problémům. Holka byla ve třídě jedna z nejlepších v tělocviku a teď nemá sílu. A paní učitelka je na ní dost zlá. Můžu požádat o domácí výuku třeba na měsíc? Je v pubertě nechci aby vynechávala školu, ale teď je to s ní zlé. Má deprese. A psycholog nás vzal přednostně a přesto máme první sezení až koncem měsíce. Nevím jak to udělat. Vím že škola je základ a základka je povinna a taky chci aby přišla na jiné myšlenky nejlépe v kolektivu vrstevníků, ale ty její problémy nezajímají vzhledem k věku je to logické učitelky jsou fajn až na tu jednu. Nicméně holka téměř nespí ve škole je apatická někdy se o ní bojím aby si neublížila. Pomohlo by kdyby zůstala doma? A mohla truchlit? Nebo jí mám proti vůli nutit chodit do školy? Teda rozhodně chci aby do školy chodila ale taky je v blbým věku kdy nechci aby se zaciklila, že ji nikdo nerozumí a aby si neublížila. Poraďte co mam dělat?
Píšete, že Vaší dospívající dceři zemřel náhle otec. Dcera teď velmi špatně spí, je apatická a nechce chodit do školy. Zvažujete, zda jí umožnit zůstat nějaký čas doma nebo zda po ní docházku do školy vyžadovat. Máte obavy, aby si neublížila.
Dobrý den,
je mi líto, že Vaše dcera zažívá tak velkou ztrátu. Náhlé úmrtí tatínka, se kterým měla krásný vztah, nejsou “osobní problémy”, je to událost, která dceři dramaticky změnila život. Truchlení může probíhat různě, velmi často pozůstalí zažívají to, co popisujete: apatii, potíže se spánkem, nechuť k běžným aktivitám. Přijde mi pochopitelné, že dcera nemá chuť bavit se se spolužáky o Vánocích a že teď nemůže v tělocviku podávat takové výkony, jako dříve a že se jí tam nechce. Zároveň rozumím tomu, že byste si přála, aby školu nevynechávala, aby život mohl alespoň v něčem běžet dál, jako dříve.
Chci ocenit, jak v otázce docházky do školy zvažujete různé aspekty. Vnímám, že se snažíte respektovat dceřino truchlení a zároveň hledáte, jak ji podpořit, jak pro ni dělat to, co jí může pomoci.
Na otázku, zda je dobré, aby teď dcera chodila do školy nebo ne, není podle mě jednoznačná odpověď. Docházení do školy může být dobré v tom, že dává dni určitý řád, že trochu zaměstná, aby truchlící dítě nebylo celý den se svými myšlenkami. Zároveň to samozřejmě může být náročné, třeba jen ráno vstát, pokud nemůže v noci spát nebo být konfrontovaná s tím, že některá učitelka po ní teď chce víc, než může zvládnout.
Přijde mi důležité zvážit, jak by dcera trávila dny, pokud by do školy nechodila. Pokud by byla sama doma, bez konkrétní náplně času, je to rizikovější, než pokud by měla možnost být s někým, kdo jí zvýší pocit bezpečí a kdo jí pomůže trochu udržet režim dne — ve smyslu pravidelného jídla, nějaké procházky nebo jiné fyzické aktivity a podobně. Má dcera nějakou představu, co by místo školy dělala? Jaké možnosti máte?
Velmi se osvědčuje dát ve škole vědět, co se stalo a domluvit se na společném postupu. Je dobré být v kontaktu s třídní učitelkou nebo výchovnou poradkyní, aby věděly, co se s dcerou děje a že teď není možné požadovat po dceři to, co obvykle. Je v pořádku chtít po škole, aby to dali vědět všem učitelům, kteří Vaši dceru učí. Je možné také hledat, jak by jí bylo možné upravit podmínky ve škole tak, jak teď potřebuje. Napadá mě např. domluvit možnost vynechat první hodinu, aby měla možnost déle spát nebo alespoň odpočívat, omluvit ji z tělocviku, pokud ten způsobuje potíže, domluvit se, že nebude teď nebude zkoušená apod. Možná je něco jiného, co by teď dceři ve škole ulevilo a je to možné zařídit. Škola může využít telefonickou konzultaci, kterou zdarma nabízí poradna Vigvam.
Dceři teď pravděpodobně nebude dobře, ať bude ve škole nebo doma. Možná může pomoci o tom s ní v tomto duchu mluvit, že teď jde o to, jak přežít jeden den za druhým. Důležité je podporovat naději, že se to zase zlepší. Jen to asi nebude úplně rychle.
Pokud byste pro sebe ocenila nějakou inspiraci, můžete využít knihu o tom, jak se dá truchlícímu dítěti pomoci. I dcera si může přečíst, jak truchlení prožívají lidé jejího věku.
Myslím také na Vás, že se staráte o truchlící dceru a zároveň jste sama také pozůstalá, že jste zůstala jediným rodičem, na kterém je veškerá péče. Přála bych Vám, abyste si našla prostor všímat si také toho, co se děje s Vámi a starat se o sebe tak, jak teď potřebujete.
Přeji Vám, aby Vás obě mohly hezké vzpomínky na zemřelého posílit v čase zármutku.
Barbora Váchová
Dotaz zodpovídá
