Maminka má rakovinu prsu a její stav se v posledních týdnech rapidně zhoršil. Co mohu udělat, abych jí ulehčila zbývající dny?
Dobrý den,
Píši s dotazem ohledně umírající maminky...Před 3 lety jí byla diagnostikována rakovina prsu s metastázemi v kostech a játrech. Při prvním přijetí na onkologickém oddělení jí bylo sděleno, že před sebou má posledního půl roku života..
Okamžitě jsem přerušila své studium, nastěhovala se k mamince a byla jí oporou během dlouhé léčby (chemoterapie, dále biologická léčba) a dnes je to místo půl roku už třetí rok, co zde je s námi. Proběhlo velké zlepšení - maminka byla samostatná, chodila ven a byla schopná fungovat přes den v pohodě sama.
Nyní 28.4. po závrati byla převezena do nemocnice, kde zjistili, že nemoc metastazovala do mozku, následný otok, byla hospitalizovaná a podstoupila 5-denní ozařování.
Je tomu týden, co se její stav rapidně zhoršil - ze dne na den se mnou přestala komunikovat, vnímat okolí, není orientovaná časem, místem ani osobou, nechce jíst, pustili ji z nemocnice domů s tím, že již pro ni nemohou nic udělat. Můj dotaz zní, co mohu v nejbližších dnech čekat, cítím, že odchází, chci jí ulevit a odchod jí co nejvíce ulehčit... Vytrpěla si toho už mnoho, trápí mě hlavně uvědomění, že když má ''světlou chvilku'' a trochu vnímá, že se něco fatálního děje, tak to pro ni musí být šílené.
Děkuji za odpověď
Píšete, že Vaší mamince byla před třemi lety diagnostikována rakovina prsu s metastázemi v kostech a játrech. Vy jste v reakci na nepříznivou diagnózu přerušila své studium a k mamince se přestěhovala, abyste jí mohla být v náročném období oporou. V následujících letech maminka podstupovala léčbu a žila relativně samostatně, nyní se však její zdravotní stav zřejmě v souvislosti s metastázemi a otokem mozku prudce zhoršil. Maminka již není orientována časem, místem ani osobou a z hospitalizace byla propuštěna do domácí péče s tím, že možnosti léčby jejího onemocnění jsou již všechny vyčerpány. Píšete, že cítíte, že maminka umírá, a ráda byste jí její odchod co nejvíce ulehčila, a zmiňujete obavu z toho, jak maminka ve chvílích, kdy je při vědomí, vnímá svůj zhoršující se stav. Ptáte se nás, co můžete v nejbližších dnech očekávat a jak byste mohla mamince ulevit.
Dobrý den, je mi líto, že spolu s maminkou prožíváte takto náročnou životní situaci. Velice si cením Vaší péče a starosti o Vaši maminku. Představuji si, jak těžké pro Vás nyní musí být přemýšlení o tom, že maminka umírá a jak jí její zbývající čas co nejvíce ulehčit.
Co můžete v následujících dnech očekávat lze bez posouzení maminčina aktuálního zdravotního stavu lékařem zodpovědět jen velmi obecně. To, že Vaše maminka již nechce jíst, velmi pravděpodobně souvisí s celkovým slábnutím jejího organismu v důsledku jejího onemocnění. V závěru života zpravidla dochází k omezení až úplnému zastavení příjmu potravy i tekutin; toto omezení příjmu jídla a pití přitom nebývá příčinou následného úmrtí. Tou bývá většinou samotné onemocnění a omezený příjem potravy představuje spíše důsledek slábnutí a odcházení organismu – tělo již zkrátka nemá dost síly na to, aby dokázalo přijímané živiny zužitkovat. Stejně tak je obvyklé, že člověk se v posledních týdnech a dnech stahuje z vnějšího světa a mnohem více spí, než jež je vzhůru. Zároveň je známo, že smysly zůstávají i v hlubokém bezvědomí částečně zachovány – i tak tedy určitě můžete na maminku mluvit, říci jí ještě věci, které jí říci chcete. Při přemýšlení o tom, jak mamince její zbývající čas ulehčit a zpříjemnit, můžete vycházet z toho, jak jste maminku a její reakce znala dříve. Domnívám se, že sama nejlépe dokážete odhadnout, zda jsou jí příjemné například doteky a v jaké intenzitě nebo zda je jí v dané chvíli příjemná Vaše blízkost u lůžka. Pokud umírajícího člověka něco trápí, obvykle to lze vyčíst z jeho mimiky či drobných gest, i když Vás zdánlivě nevnímá a spí. Zmiňujete svou obavu z toho, jak maminka vnímá svůj stav ve chvílích, kdy je bdělá a při vědomí. Člověk, který umírá, skutečnost většinou dobře tuší. Někdy může mít umírající potřebu tuto skutečnost – byť třeba nepřímo a v náznacích – pojmenovat a vyslovit. V takovém případě je dobré, pokud mu jeho blízcí dokáží skutečnost nevyvracet a dokáží spolu s ním s touto skutečností zkrátka být, jakkoliv je pochopitelně bolestivé takovouto skutečnost přijmout. Někdy může pro umírajícího být důležité se rozloučit, říci, že má své blízké rád, a slyšet, že mají oni rádi jeho. Někdy může mít umírající i potřebu slyšet, že může odejít a blízcí to bez něj zvládnou. Znovu bych Vás v tomto ohledu chtěla podpořit hlavně v tom, že Vy znáte svou maminku nejlépe a v komunikaci s ní můžete vycházet ze svých zkušeností s tím, jak reaguje a co je pro ni důležité. Z toho, co píšete, usuzuji, že o maminku v současnosti pečujete doma, ale není zřejmé, zda a jakým způsobem má maminka zajištěnou zdravotní péči. Takto na dálku a jako nezdravotník Vám samozřejmě nedokážu nastínit, co lze očekávat ve vývoji maminčina zdravotního stavu. Vzhledem k její diagnóze se nicméně domnívám, že se v souvislosti s jejím onkologickým onemocněním mohou objevit symptomy, které budou vyžadovat lékařskou péči. V tomto ohledu bych Vám doporučila obrátit se ohledně zajištění péče na některý z domácích hospiců, případně na maminčina praktického lékaře. Ke konzultaci plánu péče můžete v případě potřeby využít například Poradnu Cesty domů nebo některou z dalších poraden, fungujících při některých domácích hospicích.
Moc bych Vám i Vaší mamince přála co nejklidnější čas, který Vám společně zbývá.
S úctou a přáním hodně sil
Zuzana Koutná
Dotaz zodpovídá
