Jaké jsou trestní důsledky, pokud dlužník zatají insolvenčnímu správci fakt, že se stal dědicem nebo část dědictví bez vědomí správce použije?
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na tyto otázky.
1) Jakého trestného činu by se mohl dopustit dlužník, pokud by porušil svou informační povinnost vůči insolvenčnímu spráci, která se týkala sdělení toho, že se stal dědicem?
2) Čeho se dopouští dlužník, pokud by uspokojil ze svého dědického podílu pohledávku jednoho věřitele a neinformoval o tom insolvenčního správce?
Dobrý den,
jestliže dlužník poruší svou povinnost nahlásit a vydat insolvenčnímu správci hodnotu získanou dědictvím, může se dopustit jednak trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225 trestního zákoníku) a jednak trestného činu poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku). Spáchání trestného činu dle § 225 trestního zákoníku spočívá v jednání, kterým dlužník maří nebo ztěžuje řádný výkon funkce insolvenčního správce, a tím maří i smysl a průběh insolvenčního řízení. Za spáchání trestného činu podle § 225 stanoví trestní zákoník sazbu odnětí svobody ve výši 6 měsíců až tří let nebo trest zákazu činnosti. Trestný čin poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku) naproti tomu spočívá v tom, že dlužník svým jednáním zmaří uspokojení svého věřitele např. právě tím, že zatají část svého majetku (dědictví). Aby došlo ke spáchání trestného činu podle § 222 trestního zákoníku, musí být způsobena škoda nejméně ve výši 50 000 Kč.
V případě, že dlužník v insolvenčním řízení uspokojí nepoměrně pohledávku jednoho věřitele na úkor ostatních věřitelů, aniž by o tom informoval insolvenčního správce, může se dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele (§ 223 trestního zákoníku), pokud takovým jednáním způsobí na cizím majetku škodu rovněž minimálně ve výši 50 000 Kč.
S pozdravem
Barbora Steinlauf
Dotaz zodpovídá
