Zpráva o 11. kongresu paliativní medicíny ve Vídni
- – 10. 5. 2009 pořádala Evropská asociace pro paliativní péči (EAPC) ve Vídni již 11. vědecký paliativní kongres, kterého se zúčastnilo 3000 delegátů z 80 zemí světa; byl to zatím nejvíce navštívený kongres ze všech dosavadních.
Uvítací projev přednesla vedle jiných také švédská královna Sylvia. První den, 7. května, se konala čtyři předkongresová tematická symposia, od 8. května pak po dva a půl dne probíhal velmi bohatý program přednášek a seminářů, simultánně byly nabízeny vždy v 6-10 sekcích. Semináře, stejně jako několik set posterů, byly orientovány na mnoho rozličných témat: od vědeckého výzkumu v léčbě bolesti a dalších medicínských témat přes sociální práci a péči o pozůstalé až po organizaci péče a etická témata spojená s paliativní a hospicovou péčí. Kongres je tradičně i místem setkání a konzultací. Čas mezi programovými bloky je využíván k navázání či utužení kontaktů mezi odborníky z různých zemí světa. Vždy je znovu překvapivé, jak většina lidí, kteří se paliativní péči třeba i na vysokých postech věnují, je velmi vstřícná a se zájmem o dění v jiných zemích. Atmosféra na mnoha seminářích je pracovní, nadhled a vzájemný respekt, to je duch kongresu, který vždy překvapí a potěší. Pro návštěvníka ze země, která ještě na minulém kongresu spadala do kategorie „developing countries“, je tato pracovní a vstřícná atmosféra povzbudivá: pokud si doma připadáme jako stále se snažící nepříliš úspěšní pionýři jakési podivné péče, kterou nikdo nezná, pak zde získáme ujištění, že podobnou cestou jdou desítky jiných zemí a tisíce lidí si kladou podobné otázky a těší je podobné věci jako nás. Účastnila jsem se již třetího kongresu a vždy mi v jeho bohaté nabídce i něco chybí: uvítala bych více přednášek, které by reflektovaly, zamýšlely se nad hlavními tématy, která paliativní péče s sebou přináší, byly více než prezentacemi výzkumů zamyšleními nad hlavními problémy, kterých se paliativní péče dotýká.
Podrobné zprávy o kongresu najdete na stránkách EAPC.
Autor reportáže: Martina Špinková