Pět věcí, kterých lidé před smrtí nejčastěji litují
Žádná zmínka o sexu nebo bungee jumpingu. Paliativní sestra, která byla svědkem posledních dnů umírajících, hovoří o nejobvyklejších lítostech, které doprovázejí konec života. A na prvních místech, zejména mezi muži, je “Kéž bych tak tvrdě nepracoval.”
Tento článek vyšel 3.2. v blisty.cz
Bronnie Wareová je australská sestra, která několik let poskytovala paliativní péči, při níž se starala o pacienty během posledních dvanácti týdnů jejich života. Zaznamenala své zkušenosti na blogu, který vyvolal takovou pozornost, že později napsala knihu s názvem The Top Five Regrets of the Dying (Pět nejčastějších věcí, kterých litují umírající).
Zde je těchto pět nejčastějších povzdechů:
1. Kéž bych měl odvahu žít skutečně podle sebe, ne podle toho, co ode mě očekávali druzí. To byl nejčastější povzdech vůbec. Když si lidé představí svůj život, uvědomí si, kolik snů zůstalo nesplněných. Většina si nesplnila ani polovinu z toho, co chtěla. Zdraví přináší svobodu, kterou si málokdo uvědomuje, dokud o zdraví nepřijde.
2. Přál bych si, abych tak tvrdě nepracoval. Všichni muži, o něž Wareová pečovala, vyjádřili tuto lítost. Přišli o mládí svých dětí a společnost svých partnerek. Ženy litují také, ale většinou byly ze starší generace, kdy žena většinou nebyla živitelkou rodiny.
3. Přál bych si, abych měl odvahu vyjádřit své city. Mnoho lidí své city potlačuje, aby udrželi smír s druhými. Někdy to mívá za následek nespokojený život nebo hořkost ve vztazích k druhým. Též řada nemocí souvisí s hořkostí a resentimentem, jež z toho plynou.
4. Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli. Lidé si často až v posledních dnech uvědomí, jak bylo důležité mít v životě přátele. Na konci lidského života ale není vždy možné stará přátelství obnovit nebo staré přátele kontaktovat. Mnozí byli tak zaujati vlastními životy, že nechali stará přátelství stranou, a později litovali, že přátelství neposkytli čas a úsilí, které by si zasluhovalo.
5. Přál bych si, abych byl šťastnější. To je překvapivě časté. Mnozí si až do konce neuvědomují, že štěstí je volba. Zůstali připoutáni ke starým vzorcům chování a zvykům. Zvyk a pohodlí zaběhaného života překryly jejich vlastní emoce a pozměnily jejich život. Obava ze změny je vedla k tomu, aby předstírali sobě i druhým, že jsou spokojeni, zatímco hluboko uvnitř tomu tak nebylo.
Čeho zatím nejvíce litujete Vy? Čeho byste chtěli dosáhnout nebo co změnit, než zemřete?