Co dělat na Dušičky?

Ekvivalentem tohoto svátku zejména v anglosaských zemích je Halloween (All-Hallow-Even, tedy Večer všech svatých). Jeho součástí jsou průvody strašidel, výzdoba a recepty odkazující na smrt, hřbitovy a mrtvé. Oblíbené jsou také ozdoby z vydlabaných dýní s rozsvícenými svíčkami.

Ve španělsky mluvících zemích (a obzvláště v Mexiku) se slaví Día de los Muertos (Svátek zemřelých) průvody, maskami a rodinnými oslavami, někdy přímo na hřbitově. Cílem je vzpomínat na zemřelé příbuzné, vzdát jim úctu, pomodlit se za ně.

Možná nevíte, kde vaši zemřelí příbuzní leží, možná to máte daleko. Vydlabávání dýní a pečení cukrových lebek je na vás možná moc moderní a oslavy na hřbitově s příbuznými zase moc exotické?

Přesto je asi dobré a zdravé alespoň jednou za rok zavzpomínat na ty, kdo nás na cestě životem předešli. Co nám brání zapálit si svíčku doma a třeba si k ní i postavit fotku? Nebo vyrobit vlastní věnec a nechat ho s tichou vzpomínkou někde na stromě v parku? Možná by vyšla i procházka na nejbližší hřbitov, můžeme zapálit svíčku na nějakém opuštěném hrobě a třeba někdo zapálí zase u našeho příbuzného, když tam nepůjdeme… Také by šly tyto dny využít k rodinné návštěvě, která se z časových důvodů tak dlouho odkládá. A jestli jsou všichni daleko, proč nezajít zavzpomínat do blízkého kostela?

Právě tento čas můžeme využít k tomu, promluvit s dětmi o smrti a umírání, třeba s pomocí Dinosaurů, - stejně si s nimi asi povídáme o tom, jestli půjdou na karneval za kostru a proč se do dýně vykrajují zuby jako u lebky. Nebo se můžeme znovu ozvat přátelům, kterým někdo zemřel a my, ze strachu, že nevíme co říci, se jim vyhýbáme.

A jestli se nám přece do ničeho nechce, podívejme se alespoň na Vzpomínky.nezavirejteoci.cz a vytvořme svému zemřelému virtuální pomník s internetovou svíčkou. Odkaz na něj můžeme rozeslat ostatním a třeba se setkáme alespoň na webu při společném vzpomínání.