Na okraj přeshraniční konference o paliativní péči

Co se týká specializované paliativní péče, německá AOK se rozhodla k jejímu financování a zahrnutí do smluv se zdravotnickými zařízeními, přestože tím neušetří. Analýza provedená AOK sice konstatovala, že se sníží náklady na jednoho pacienta, nikoli však rozpočet na paliativní péči, když se počet stávajících lůžek pro paliativní péči nesníží. Rozhodující pro AOK však byl průzkum zájmu pojištěnců a kvalita péče života. Znamená to, že v této největší z německých nemocenských pojišťoven fungují transparentní rozhodovací procesy, na které mají vliv i pojištěnci a občanské iniciativy. V ČR sice může ministerstvo zdravotnictví uplatnit veřejný zájem, ale nemusí se tak stát na základě žádného podnětu či popsaného procesu. Aktuálně je uplatňováno stanovisko, že rozsah péče hrazené ze zdravotního pojištění může být rozšířen pouze na úkor jiné péče, která bude ze seznamu výkonů hrazené péče odstraněna.

Výhodou německých zdravotních pojišťoven je také skutečnost, že spravují jak věcné dávky zdravotního pojištění (úhrady poskytnuté zdravotní péče), tak finanční dávky náhrady ušlého příjmu pojištěnce v nemoci. Za těchto okolností mají studie ekonomické efektivity poskytované péče smysl pro bilanci veřejných rozpočtů i prospěch pojištěnce. Snáze se rozhoduje o zavedení efektivních způsobů péče a ta je také ordinována pojištěncům. Nepočítají se pouze náklady na zdravotní péči, ale také úspory plynoucí ze zkrácení pracovní neschopnosti nebo oddálení invalidity. Něco takového by české zdravotní pojišťovny pro své pojištěnce potřebovaly také. Programové prohlášení vlády a koaliční smlouva v roce 2010 sjednocení správy zdravotního a nemocenského pojištění obsahovaly. Skutek však, jak tomu bývá u skutečných reformních kroků, utek, ministerstvo zdravotnictví na integraci správy zdravotního a nemocenského pojištění zjevně zájem nemá. Kde je pak ta rozpočtová odpovědnost?

Německo má samostatný systém pojištění na ošetřovatelskou péči. Na tu a na paliativní ústavní péči mohla specializovaná ambulantní paliativní péče navazovat. U nás ambulantní specializovaná paliativní péče těžko hledá své místo. Nadějí mohl být koncept dlouhodobé (zdravotně-sociální) péče, rovněž obsažený ve vládním programu. Ani u něj nenašlo ministerstvo práce a sociálních věcí v resortu zdravotnictví podporu. Je důvod k obavám, že desetiletá ztráta za Saskem se bude prohlubovat.

Jak bylo uvedeno, konference se uskutečnila v rámci přeshraničního projektu mezi regiony Saska a Ústeckého kraje. Smyslem projektu je přenos znalostí a zkušeností. Tato konference se více než samotnou odborností v paliativní péči zabývala rolí veřejné správy a občanských struktur při prosazování a zavádění kvalitní udržitelné zdravotní péče do systému zdravotnictví. Němečtí kolegové dali k dispozici zemskou ministryni pro sociální politiku a ochranu spotřebitele, představitele koordinujících zemských zdravotnických zařízení a podpůrných společenských organizací a zemské centrály AOK – zdravotní pojišťovny. Jejich know-how však v oblasti veřejné správy a společenského života v auditoriu nenašlo adresáty. Mezi českými účastníky nebyl ani jeden zástupce samosprávného kraje, úředník krajského úřadu či VZP nebo jiné zdravotní pojišťovny či vedení Krajské zdravotní, a. s., a jejích nemocnic. Naše země jako by byla naplněna euroskeptiky. Jako by nám EU překážela na každém kroku. Přitom nejsme schopni použít a využít finanční prostředky poskytované v projektech investičních i neinvestičních. Nejsme schopni dostát našim závazkům v uzavřených smlouvách přeshraničních projektů a nejsme schopni převzít a využít nabízené znalosti a dovednosti.

Z obsahu kvalitně připravené konference profitovalo novými informacemi a kreditními body cca 40 zdravotních sester pracujících v Krajské zdravotní, a. s., v rámci dalšího vzdělávání. A to je trochu málo. Na to prostředky projektu určeny vlastně ani nebyly. Ale zaplať pánbůh, že máme vitální zdravotní sestry, které projevily svůj zájem nejen přítomností, ale i v bohaté diskusi.