Dobré umírání není jen iluze, ale i realita

Tisková zpráva k desetiletému výročí založení hospicového občanského sdružení Cesta domů.

10 let Cesty domů v Praze

Praha je rušné moderní město, uspěchané, výkonné, ambiciózní. Přesto se zde v uplynulých deseti letech našlo 860 lidí, kteří si přáli dožít i v těžké nemoci doma. A jejich rodiny a přátelé o ně dokázali doma pečovat. Pomáhali jim sestřičky, lékaři a další pracovníci Domácího hospice Cesta domů. Měli veškerou odbornou péči jako v nemocnici, ale byli doma, pili ze svého hrnku, spali ve svých peřinách, a především byli s těmi, které mají nejraději a kteří jim rozumějí.

Před deseti lety si hrstka nadšenců vytyčila dva cíle: poskytovat kvalitní paliativní péči doma a zlepšit způsob péče všude tam, kde lidé umírají. Co se povedlo? Co se nedaří?

Co se zdařilo a daří?

Zmíněných 860 lidí mohlo umírat v dobré péči, bez bolestí a doma. Odlehčovací služby pomohly dalším stovkám nemocných, tisíce lidí našly radu a podporu v odborné poradně. Desítkám pozůstalých pomáhali pracovníci Cesty domů hledat cestu po úmrtí jejich blízkého. Na webech Cesty domů hledá rady a informace denně bezmála 2000 lidí. Ve specializované knihovně Cesty domů se půjčuje ročně několik tisíc knih, několik desítek tisíc lidí vstupuje ročně do jejího online katalogu. Lidé Cesty domů každý rok přednesou desítky přednášek a doposud Cesta vydala mnoho desítek publikací. Nově založila veřejnou půjčovnu speciálních pomůcek a konzultační linku pro lékaře. Daří se spolupráce s médii, která před deseti lety byla fakticky nemožná, o smrti se vlastně nesmělo mluvit a psát. Lidé jsou informovanější a více se zamýšlejí nad tím, co je důstojný konec života, co si sami přejí a ptají se. Výrazný zájem o téma umírání a zlepšení péče o umírající je patrný ze strany středních a vyšších škol, což je potěšující.

Co se nepodařilo?

Nepodařilo se přesvědčit odpovědné činitele, politiky a pojišťovny o tom, že domácí hospic je služba potřebná, že by pro mnohé pacienty nabídla adekvátní péči za menší peníze než nemocnice. Že je dobré podpořit rodinu a přátele v péči doma. Nepodařilo se přesvědčit ty, kteří o systému zdravotně-sociální péče rozhodují, že je to služba, kterou si vlastně skoro všichni přejeme. Přes všechny snahy neexistuje zatím způsob, jak kvalitní mobilní hospic financovat, a Cesta domů, stejně jako před deseti lety, platí mzdy pouze z grantů a darů. Od pojišťovny ještě neměla ani jednu korunu.

**Za Cestu domů Martina Špinková

**Kontakt pro média martina.spinkova@cestadomu.cz, www.cestadomu.cz, www.umirani.cz

Autor/ka článku: Martina Špinková