Komunikace v souvislosti s nemocí
Období, kdy se nemocný a jeho blízcí vyrovnávají s diagnózou nevyléčitelného onemocnění a blížícím se koncem života, bývá plné obav, emocí a nejistoty. Může být provázené otázkami, jak o nemoci a umírání v rodině mluvit, jak jednat s nemocným, jeho nejbližšími, se zdravotníky nebo s dětmi v rodině.
Následující řádky mohou pomoci těm, kteří se nad komunikací v takové situaci zamýšlí. Povzbuzují k otevřené komunikaci. Důležitý je ale také respekt ke zvyklostem v rodině a k potřebám a osobnosti těch, kterých se situace dotýká a k způsobu jakým běžně komunikují.
Rozhovory o umírání jsou těžké. Nemohou být jiné. Neklaďte na sebe přílišné nároky, nečekejte, že to půjde hladce, neočekávejte od sebe bezchybnost. Už to, že zvažujete, jak spolu mluvit, je důležité. Buďte k sobě laskaví.
Podkapitoly
Pokud vám bylo diagnostikováno nevyléčitelné onemocnění, možná potřebujete informace. Vy sami si můžete zvolit, kolik informací o své nemoci chcete mít a kdy si přejete je dostat. Na vás je také rozhodnutí, kdo další má informace dostat a od koho.
Možná přemýšlíte, jak mluvit s vašimi blízkými o tom, jak se cítíte a co si přejete. Nebo zvažujete, zda a jak jim sdělit zprávu o vašem zdravotním stavu. Je možné, že máte obavu, co unesou.
Pokud je váš blízký nevyléčitelně nemocný a smrt je patrně blízko, možná vás napadají otázky, zda a jak se má dozvědět celou pravdu o svém zdravotním stavu? Přemýšlíte, jak s nemocným mluvit? Nevíte si rady s tím, jak informaci sdělit dětem a jestli mají vědět celou pravdu? Máte obavy, jestli pravdu unesou a jak budou reagovat?
Pokud máte nedospělé děti nebo jsou děti ve vaší blízkosti, možná zvažujete, jak mluvit s nimi. Můžete si klást otázky, jestli mají vědět pravdu. Můžete mít obavu, jak ji unesou, jak ji budou prožívat. Jsou to důležité otázky. I s dětmi lze mluvit otevřeně, pravdivě, citlivě a přiměřeně jejich věku a situaci.