Když maminka umírala, lékaři i sestry mi rozmlouvali návštěvy u ní. Dodnes mě to mrzí -jak se s tím vyrovnat?
Dobrý den,když moje maminka umírala,chtěla jsem za ní několikrát jít,ale bylo mi to buď lékařem nebo sestrami rozmluveno.Dodnes mě to moc mrzí,viděla jsem jí naposledy 4 dny před smrtí.Pořád na ní moc myslím a chybí mi.Ale hlavně mě mrzí,že jsem s ní nemohla být v posledních dnech.Jinak děkuji za Vaše stránky!
Dobrý den,
umírání blízkého člověka je vždy situace jedinečná, neopakovatelná, znejišťující a velmi náročná. Není tedy divu, že v našem znejistění a zátěži hledáme oporu. Tou pro nás často bývají odborníci – lékaři a zdravotní sestry. Proto je zcela pochopitelné, že se řídíme jejich radami a doporučeními, která jistě dávají v nejlepším úmyslu. Někdy však nemusí být sami vyrovnáni s vlastní smrtelností a před smrtí a strachem ze smrti mohou „chránit“ i příbuzné svých pacientů.
Zkušenost, kterou jste získala při úmrtí Vaší maminky, ve Vás vyvolává pravděpodobně lítost, možná i pocity viny. Budete-li však stát příště Vy, nebo někdo ve Vašem okolí, v podobné situaci, budete o tyto prožitky bohatší. A také o nepříjemnou zkušenost a své pocity se lze v situaci nejistoty opřít.
S úctou Tereza Soukupová
Dotaz zodpovídá
