Prosím o rady v otázkách dědického řízení
Obnovila jsem dědické řízení, jelikož jsme (dcery) nebyly, kromě druhé manželky zemřelého tatínka, přizvány. Zjistila jsem, že jeho žena neuvedla pravdivé údaje o stavu majetku v původním řízení. Proto si Vás dovoluji požádat o radu.
Jedna z účastnic se snaží řízení co nejvíce protahovat (jednání chce být přítomna, plnou moc neudělí, čas má až za tři měsíce), proto bych chtěla vědět, jestli je stanovena lhůta vyřízení, délka mezi jednáními a je možnost jednání urychlit, je postih za úmyslné průtahy?
Musí obě strany řízení dokladovat majetek? Lze žádat notáře o kopii dokladu, který dokládá druhá strana(např. doklad o koupi automobilu)?
Je povinnost notáře prověřovat mnou dokládané společné
účty, které byly v nedávné době zrušeny? Případně jak postupovat,
aby tak notář učinil?
Jaký je postup u společných účtů zesnulého a jeho manželky?
Za jakých podmínek mohla tatínkova manželka přebírat jeho důchod (doma) v době jeho hospitalizace, myslela jsem, že důchod je zasílán
do depozitáře nemocnice a je také předmětem dědického řízení.
Kdo platí výlohy notářského řízení, pokud jsou zjištěny nové skutečnosti, které byly v původním jednání manželkou zatajeny. Je plátcem, ten kdo řízení obnovil nebo druhá strana?
Předem Vám za Vaši odpověď děkuji.
Dobrý den,
tím, že druhá manželka Vašeho tatínka záměrně neuvedla v dědickém řízení veškeré okolnosti, na které byla notářem dotazována, mohla spáchat trestný čin křivé výpovědi, za což by jí mohl hrozit trest odnětí svobody až tři roky. Pokud předcházející dědické řízení bylo již pravomocně ukončeno, máte právo požadovat po druhé manželce Vašeho tatínka, aby Vám vydala to, co neoprávněně získala. Mimoto můžete požadovat náhradu škody, která Vám byla tímto způsobena.
Co se týká záměrného protahování řízení, to může být mnohdy čistě subjektivní pocit dalšího účastníka. Obecně lze říci, že není možné účastníka řízení nutit k tomu, aby někomu udělil plnou moc k zastupování. Lhůta k vyřízení dědictví není stanovena a ani není možné takovou lhůtu určit, neboť vždy záleží na okolnostech dědického řízení, počtu účastníků, velikosti dědictví apod.
Je v zájmu dědiců, aby uvedly v dědickém řízení informace o veškerém majetku, který patřil zůstaviteli. Veškeré listinné důkazy, které předkládají účastníci řízení, se zakládají do dědického spisu. Každý účastník řízení má právo nahlížet do dědického spisu a pořizovat si z něj opisy a výpisy.
V případě, že měl zůstavitel společný účet s manželkou, provede se nejdříve vypořádání společného jmění manželů, kdy část připadne manželce a zbývající bude předmětem dědického řízení.
Podle zákona o důchodovém pojištění nabývají nárok na částky splatné do dne smrti zůstavitele postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Tyto nároky z důchodového pojištění jsou předmětem řízení, pokud nežije zůstavitelova manželka (manžel), děti a rodiče.
Náklady dědického řízení hradí všichni dědicové.
Rostislav Silný
Dotaz zodpovídá
