Jak může chemoterapie prodloužit život?
Mamince byl v 1/07 diagnostikován malobuň.karcinom plic st. III.B. Prodělala 6cyklů CHT a ozařování (7/07). Nyní má nastoupit na CHT 2.linie (uzliny v mezihrudí). Doposud se maminka (72let) cítila velmi dobře. Nyní po oznámení nutnosti další CHT se jí zhoršila psychika. CHT by měla trvat do 3/08. Můžete mi sdělit jaká je statistická prognoza prodloužení života léčením CHT 2.linie a jestli je život takto léčeného ohrožen i v průběhu CHT. Děkuji za odpověď.
Mamince (72) byl diagnostikován karcinom plic. Ptáte se, o kolik měsíců či let by chemoterapie mohla Vaší mamince prodloužit život.
Milá Petro,
na Vaši otázku bohužel odpovědět nemohu, má odpověď by se podobala spíše věštění z koule, než seriozní internetové poradně. Účinnost léčby závisí na mnoha okolnostech (například aktuálním zdravotním stavu, přidružených chorobách, parametrech plicních funkcí a také podle toho, jak úspěšná byla první léčba či jaké léky budou při chemtoterapii použity). Chemoterapie je léčba velmi razantní a může svými účinky poškodit i jiné části organismu, než proti kterým je namířena a za určitých okolností se tedy mohou objevit komplikace, které mohou v krajním případě ohrozit život pacienta.
Statistická prognoza prodloužení života pro toto stadium onemocnění a typ léčby mi není známa a myslím, že v tuto chvíli ani není tolik důležitá. Za důležitější ale považuji to, co cítím z Vaší otázky; ptáte se, jestli má tato léčba cenu a co Vaší mamince přinese? Co je ochotna podstoupit v boji s nemocí a co už nechce riskovat? To jsou velmi důležité otázky a odpověď na ně nezná žádný lékař, ale pouze Vaše maminka. A je skvělé, že Vy se ji touto cestou snažíte pomoci.
Léčba takto závažného onemconění je složitá a náročná a o způsobu léčby rozhoduje onkolog, který má Vaši maminku v péči. Rozhodně to ale neznamená to, že se Vaše maminka na této léčbě nebude podílet. Jde o život a zdraví Vaší maminky, proto ona jediná má právo rozhodovat o tom, co se s ní bude dít a jaká rizika je ochotna podstoupit. Její ošetřující lékař by tedy s ní měl podrobně a srozumitelně probrat všechny možnosti léčby, její možná rizika a komplikace a pravdivě ji informovat o jejím zdravotním stavu i prognoze. Tedy o tom všem, na co se ptáte. Maminka by pak sama měla zvážit, jakou léčbu je ochotna podstoupit a být si přitom vědoma možných komplikací. Pacienti, kteří se mohou na těchto závažných rozhodnutích podílet, se potom s léčbou lépe vyrovnávají i po psychické stránce.
Proto bych Vám poradila, abyste spolu s maminkou zašly za jejím onkologem a o této léčbě si s ním promluvily. Navštivte ho společně s maminkou, jistě ji tím podpoříte a zmírníte její obavy. Možná Vám pomůže, pokud si spolu sepíšete otázky na papír,tak abyste na nic důleřitého nezapoměly. (Tady jsou jen některé příklady pro inspiraci: Jaká jsou rizika této léčby, jaké jsou naopak zisky? Jaké komplikace mohou nastat během léčby? Jaký by byl vývoj nemoci bez léčby? Existuje i jiná léčba?). Věřím, že pokud vaše maminka chce o nemoci a její léčbě otevřeně komunikovat a podílet se na ni, Váš lékař Vám pomůže. Pokud by se tak nestalo, obraťte se na jiného lékaře. Jistě se Vaší mamince dostane ta nejlepší a nejvhodnější léčba, ale je důležité, aby ji zvládla v přiměřené psychické pohodě a věřím, že k tomu pomůže i důvěryplný a partnerský vztah s ošetřujícím lékékařem. Pokud by i přesto psychické problémy přetrvávaly, neváhejte se obrátit na psychologa či psychiatra, jejich péče o pacienta by během takto náročné léčby měla být skoro samozřejmostí, neléčíme jen tělo samotné, ale celého člověka.
Milá Petro, přeji Vám i Vaší mamince mnoho sil. Ať je pro Vás předvánoční čas časem klidu a smíření, ale i nadějí do dalšího boje s nemocí.
S pozdravem
Jana Michlová