Umístění na LDN vs. domácí péče
Dobrý den, potřebuji poradit ohledně maminky, která má nevyléčitelný tumor na játrech,diabetes a nemocné srdíčko.V současné době leží na gastrovenerologii, kde mi sdělili, že již není pomoci a mám si maminku umístit v hospici nebo si ji vzít domů.Když jsme se s rodinou dohodli,že si mamku vezmeme domů, pan doktor mi řekl, že by toto nedoporučoval, že stavy pomatenosti budou přetrvávat a že to nezvládneme a že již jedná s LDN o umístění.Jaký je váš názor na tuto situaci, co je v současné době pro maminku lepší.Jo, ze včerejška na dnešek jim v noci upadla do cukrářského koma a měli plné ruce práce,ale při návštěvě jsem s maminkou již komunikovala.Děkuji za váš názor
Přejete si poradit, zda je lepší umístit maminku s rakovinou jater do LDN, nebo se o ni starat v domácím prostředí.
Milá Zdenko,
děkuji Vám za Vaši důvěru a oceňuji Vaši snahu se v nelehké situaci zorientovat a pro maminku udělat to nejlepší.
Kdo z nás by v takto těžké chvíli, jako je nevyléčitelné onemocnění, nechtěl být v péči svých blízkých a doma? Jestli jste se již s rodinou domluvili a všichni (včetně maminky) souhlasíte s tím, že o ni budete pečovat doma, promluvte ještě jednou s lékařem a domluvte se, za jakých podmínek by bylo možné o maminku pečovat doma.
Nebudu Vám zastírat, že péče o blízkého nevyléčitelně nemocného člověka je náročná, ale s odvahou a pomocí ji jistě zvládnete. Je ale třeba vše **dopředu naplánovat a připravit **– domluvit se v nemocnici, jaké pomůcky a péči maminka potřebuje. Zde je několik otázek, které by mohly být důležité: Je maminka ležící, nebo je schopna sebeobsluhy? Může ležet na normální posteli, nebo potřebuje speciální lůžko? Dojde si na záchod? Jí běžnou stravu? Jaké léky a jak je užívá? Co je potřeba kontrolovat – např. teplotu, tlak, hladinu cukru v krvi? Také se přesně domluvte s příbuznými, kdo a kdy se bude o maminku starat, aby byl vždy někdo po ruce. Je možné, že bude třeba, aby u ní někdo byl 24 hodin denně. Některé potřebné pomůcky (například postele, podložky proti proleženinám, nástavce na vanu, WC a mnoho dalších) lze půjčit ve speciálních půjčovnách zdravotních potřeb.
Domluvte se s praktickým lékařem Vaší maminky, že si maminku chcete vzít domů. Praktický lékař by měl maminku pravidelně kontrolovat, předepisovat potřebné léky, pomůcky a také Vám pomoci zajistit **agenturu domácí péče. **To je sdružení zdravotních sester, které docházejí k pacientovi domů, kontrolují jeho stav a pomáhají například s hygienou, podáváním léků, převazy a podobně.
Pokud jste z Prahy, kontaktujte Domácí hospic Cesta domů. Když se domluvíte a budete přijati do péče, tým zdravotních sester, lékařů a dalších odborníků Vám pomůže s péčí o maminku přímo u Vás doma. Pokud nejste z Prahy, zavolejte do telefonní poradny Cesty domů, kde Vám poradí, jestli podobné zařízení existuje ve Vašem okolí, a dají Vám další užitečné rady.
V každém případě bych Vám doporučila se také poohlédnout po hospici. Seznam těchto zařízení v naší republice najdete zde: Adresář. I když budete mít maminku doma, bylo by dobré předjednat i možnost umístění do hospice (žádost o umístění Vám dají přímo v hospici). Stav maminky se může zkomplikovat, nebo se může zkomplikovat i Vaše životní situace a bude obtížné o maminku pečovat doma. V tom případě by bylo ideální převézt ji do hospice, kde se jí dostane nejen odborné zdravotní péče, ale i možnosti strávit čas podle jejích a Vašich přání. V hospicích bývá větší soukromí, neomezená doba návštěv a možnost pobytu příbuzných přímo u lůžka nemocného. To jde v nemocnici i LDN většinou jen obtížně, kdežto v hospici jsou na Vaši přítomnost i na nejrůznější potřeby umírajícího připraveni a vybaveni.
Paní Zdenko, Vaše rozhodnutí pečovat o maminku doma je krásné a já Vám držím palce. Jistě budete potřebovat nemálo sil a štěstí, připravte se i na těžké chvilky, ale věřím, že klidný a pokojný odchod maminky ze života ve Vaší blízkosti Vám bude odměnou.
Kdyby se vyskytly komplikace a maminka doma být nemohla, pokuste se zařídit jí místo v hospici. Ale ať už bude kdekoliv, řekněte jí, co k ní cítíte, co pro Vás znamenala a znamená, a také, že jste s ní i v její těžké nemoci. I nemocný člověk v těžkém stavu, zdánlivě “bez sebe”, vnímá doteky a pohlazení; využijte proto společných chvil a povídejte si, mluvte na ni, nebo jen prostě buďte spolu. Věřte mi, že i tak pro maminku uděláte strašně moc.
S přáním všeho dobrého a pozdravem
Jana Michlová