Jak má vypadat lékařská péče u pacienta s nádorem na mozku?
Dobry den,obracim se na vas, protoze opravdu nevim, kde hledat radu. Otci je 59 let a pred 2,5 lety mu byl diagnostikován mozkový nádor ve spánkovém laloku (gliom grade 2-3) se sekundární epilepsíí (petit mal). Kvuli velmi častým záchvatům (10 denně) podstoupil v říjnu 2007 částečnou resekci nádoru. Jeho stav se po operaci podstatně zhoršil. Pak následovalo ozařování - k ničemu, jen ještě více zhoršilo jeho stav. Z chodícího pacienta se stal ležící člověk s kompletně ochrnutou pravou stranou, který téměř nekodáže mluvit. Můj dotaz se týká péče o takového člověka. V zařízení, kde teď leží (hospic), mu před třemi týdny zavedli cévku na močení a již nejméně týden má vysokou hladinu krve v moči. Zdá se, že mu nepodávají žádné léky na řešení tohoto problému a vysadili mu Fortekortin a veškeré léky na epilepsii, které ještě před týdnem bral. Měl jich opravdu hodně. Prý mu je nepodávají, protože už je nedokáže spolehlivě spolknout. Jediné co mu podávají je Haliparidal a ještě další kapky na útlum. Přitom táta je naprosto klidný. Zdá se vám tento postup správný. Myslím, že i když táta umírá, přesto má právo na umírání s adekvátní lékařskou péčí.
Mockrát děkuji za odpověď. Jana C.
Píšete, že Váš tatínek, který má mozkový nádor, leží v hospici. Zdá se Vám, že se mu nedostává adekvátní lékařské péče, a hledáte radu. Pokusím se Vám celou situaci vysvětlit.
Milá Jano,
podle toho, co píšete, se domnívám, že nemoc u Vašeho tatínka je už natolik pokročilá, že se dostala do terminálního, tedy konečného stadia. To znamená, že Váš tatínek, je mi to líto, umírá. Toto konečné stadium nemoci může trvat různě dlouhou dobu a je, i z lékařského hlediska, specifické. I když už je jasné, že lékař nemůže nemocného zachránit a nemoc vyléčit, přesto je nutné pacientovi poskytnout vše, aby i toto období pro něj bylo snesitelné a pokud možno smysluplné. Léčbou pacientů v terminálním stadiu nemoci se zabývá paliativní medicína a hospic je zařízení, kde by se právě na takovou léčbu měli specializovat.
V určitém stadiu nemoci je opravdu správné přehodnotit léčbu a tedy i všechny léky, které pacient dostává, a ponechat mu pouze ty nejnutnější tak, aby pacient netrpěl bolestí ani jinými nepříjemnosti. Ostatní léky je opravdu vhodné nepodávat, protože pacienta zbytečně zatěžují a ohrožují nežádoucími účinky. To, jestli je tatínek správně léčen, byste měla poznat i Vy sama; nejpodstatnější není to, jaké léky dostává, ale jak se cítí. Je důležité, aby necítil bolest, mohl klidně spát, mohl dýchat a aby neměl, pokud možno, jiné obtíže. Utlumen by měl být jen natolik, aby se předešlo vážným komplikacím (např. epileptickým záchvatům, dechové nedostatečnosti aj.). Pokud se cítí sám dobře (v rámci možností), pak lze léčbu považovat za správnou.
Ptejte se tedy tatínka, jak mu je, a pokud byste měla nějaké pochybnosti, neváhejte a ptejte se ošetřujícího lékaře, měl by Vám vysvětlit postup léčby i to, jak se stav bude vyvíjet.
Milá Jano, chápu Vaše pochybnosti, jistě byste chtěla pro Vašeho otce i v této nelehké chvíli udělat to nejlepší. Je správné, že se o jeho léčbu zajímáte a ptáte se. Nebojte se tedy zeptat i lékaře a sester v hospici, měli by Vám vysvětlit, co a proč dělají.
Přeji Vám mnoho sil a buďte svému tatínkovi i nadále nablízku, jistě to velmi ocení.
S úctou a pozdravem
Jana Michlová
Dotaz zodpovídá
