Co lze udělat pro přítele ve vegetativním stavu?
Dobrý den můj přítel měl 5.12. 08 těžkou autonehodu a nachází se ve vigilním komatu (apalický syndrom)- měl potrhaný mozek a hlavně 3 cm hematom na kmeni mozku. Chtěla bych vědět jaké jsou možnnosti léčby těchto lidí, co je nejlepší a jak mohu pomoci já a dále jestli je nějaké vyšetřní mimo CT mozku. Děkuji Yveta
Váš přítel se po těžké autonehodě nachází ve vegetativním stavu a Vy se ptáte, co pro něj lze udělat.
Milá Yveto,
termín vigilní kóma je poměrně široký a lékaři jej proto dále dělí podle míry postižení nemocného. Pacient nacházející se ve vigilním kómatu není schopen kontaktu s okolním světem — může spontánně otvírat oči, působit dojmem bdělosti, má zachované základní reflexy i cykly bdění a spánku, přijímá potravu, ale neudrží moč a stolici. Dalším stupněm je apalický syndrom — typická je pro něj nadměrná svalová hypertonie — horní končetiny jsou pokrčené, dolní končetiny naopak natažené. Může trvat několik měsíců i let. Nemocný má zachované funkce mozkového kmene — to znamená, že nepotřebuje umělou plicní ventilaci. Pokud se z bezvědomí probere, potřebuje dlouhodobou speciální a komplexní péči. Trvá-li apalický syndrom dlouhou dobu, hovoříme o perzistentním vegetativním stavu. Doba přežití může být velmi dlouhá, ale s délkou trvání podstatně klesá naděje na návrat k vědomí. Zvláštním stavem je takzvaný „locked-in“ syndrom, při kterém pacient vnímá, slyší a rozumí, ale není schopen mluvit. Je však schopen jiné formy komunikace — například mrkání.
Správně by se o apalickém syndromu způsobeném traumatem mělo hovořit až po roce trvání.
Faktem je, že diagnóza není úplně snadná a odhad prognózy do budoucna je obtížný. Neexistují zatím jasná kriteria pro stanovení toho, zda jde o trvalý vegetativní stav. Základem pro diagnostiku je opakované podrobné neurologické vyšetřování. Zobrazovací metody jako je CT nebo MR (magnetická rezonance) představují spíše pomocníka pro lékaře. Prognóza nemocného závisí především na příčině poškození mozku a na délce trvaní vegetativního stavu. Obecně lepší prognózu mají pacienti s traumatickým poškozením mozku a mladší lidé. V literatuře se uvádí jako kritická hranice (stanovená ale arbitrárně) jeden rok. Po roce trvání traumatického vegetativního stavu je úplná úzdrava nepravděpodobná.
Základem péče o tyto nemocné je po zvládnutí akutního stavu ošetřovatelská péče.
Jejím cílem je uspokojit základní bio-psycho-sociální potřeby. To například znamená péče o dostatečnou výživu, rehabilitaci, předcházení vzniku přoleženin a tak dále. Důležitým aspektem je včasné zapojení rodiny. Zeptejte se, jestli v nemocnici, kde Váš přítel leží, provádějí metodu bazální stimulace. Můžete se podívat na internetové stránky www.bazalnistimulace.cz, kde se dozvíte podrobnosti. Každopádně doteky, pohlazení, masáže, vyprávění o tom, co se děje, nebo třeba předčítání z oblíbené knížky, to vše může Vašemu příteli pomoci při návratu z vigilního kómatu.
Přeji Vám i Vašemu příteli hodně odvahy a sil.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová